VZPOMÍNKA NA VÁCLAVA BURIANA

(28. 8 . 1959 - 9.10. 2014)

Před 65 lety - dne 28. srpna 1959 se v Přerově narodil Mgr. Václav

BURIAN, básník, novinář, překladatel, polonofil, redaktor a vydavatel

i vysokoškolský pedagog.

Od dětství bydlel v Olomouci, kde se vyučil chemickým dělníkem

(na střední školu nebyl přijat kvůli vyloučení otce z KSČ). V uvedené

profesi pracoval během let 1977–1980, později byl domovníkem či zřízencem,

mohl tak intenzivně nahrazovat zapovězená studia individuálním poznáváním

literatury, zejm. polské. Tu překládal (jeho první překlady kolují v osmdesátých

letech samizdatově). Zprávy z Polska, fejetony, recenze, úvahy, ale i básně

publikoval nejčastěji v samizdatovém časopisu Ječmínek (1981–1987), jehož

byl spoluzakladatelem. Přispíval však rovněž do olomouckého samizdatového

sborníku Enato, stejně jako do, už mimoolomouckých, Možností a Lidových novin.

Roku 1989 se podílel na přípravě a vydávání literárního časopisu Arch A5,

v němž se v Olomouci setkávali mladí autoři, často teprve debutující, s autory

z prostředí samizdatového. Od konce sedmdesátých let Burian působil též v okruhu

neoficiálního divadla Bernardýn.

V roce 1997 ukončil studium polštiny a bohemistiky na UPOL a od té doby

spolupracoval s katedrou bohemistiky, žurnalistiky a politologie. Básně a prózu

publikoval v mnoha polských časopisech. Byl zpravodajcem týdeníku

Tydenik Powsechny. Jeho básně byly přeloženy též do litevštiny, polštiny

a slovinštiny. Po Sametové revoluci byl redaktorem časopisu Arch A5, Notes,

olomouckých Hanáckých novin, týdeníku Literární noviny.

Zemřel ve Vídni 9. 10. 2014, kde byl služebně.

ČEST JEHO PAMÁTCE!

V letech 1992-2010 jsem byla s Vaškem Burianem v kontaktu.

Půjčoval mi překlady polských autorů a zejména Czeslava Milosze,

které jsem potřebovala do knížeček

Myšlenky do kapsy.

Chodívali jsme spolu na kávičku do kavárny Galerie Mona Lisa

v Olomouci.

OTAVÍNKA