OTEC A SYN
VZPOMÍNKA
Domove,
v tvém náručí
už květy plují,
růžové, bílé, modravé.
Je ticho tam v borovém háji;
ptáci na větve zlehka usedají.
A to je všechno tvé dílo,
má krásná lesní vílo.
ŠTĚPÁN STIBOR
(1932 - 1997)
ODPOVÉĎ LÁSCE
Vystoupíš-li
na horu úsvitu,
stane se zázrak.
Usměje se,
otře se o tebe ramenem.
Pak už bude mezi námi
mnohem čistší.
VLADIMÍR STIBOR
(1959)
/ Z Almanachu české poezie 2019. Delty domovů. S.100-101)

Pěkné. Verše se dají chápat jako dialog mezi otcem a synem - i když otec už potkává víly jinde.
OdpovědětVymazatSvatka
Libuše
OdpovědětVymazatZajímavé poetické setkání otce a syna, jakoby tam chyběl generační rozměr. Prostě pěkné.