ŘEKA

 

 

Řeka,

toulavá stezka,

v peřejích přestávek

si pohrává s kaménky jak děcko.

Když večer plačící mlhou 

visí nad zátokou,

tu vydechují tůní zamlklé lekníny

a v hlubinách myšlenky kvasí.

 


 

A nyní přišel, řeko, čas,

kdy říkej, že jsi věčně mladá

a že stárnu, 

že prchneš v okamžení, kdy se zastavím,

že zemru.

Říkej, co chceš,

vždyť jsem tě přišpendlil

napínáčky slov na bílý  papír.

 

BOHUMIL  HRABAL 

(1914 -  1997) 



Pan spisovatel často a rád jezdíval do Vráže u Písku.

Kolem taky teče řeka Otava, kterou si též zamiloval.

Shodli jsme se na tom v srpnu 1965, když jsem jela

do lázní prodávat knihy a on seděl v křesle obklopen

fanynkami, kterým podepisoval knihy.


 

Komentáře

  1. Netušila jsem, že Bohumil Hrabal psal i verše. Je zřejmé, že měl i tento dar.
    Svatka

    OdpovědětVymazat
  2. Libuše

    Pan Hrabal musel mít rád řeku a pobyt u ní a s ní. Z té jeho poezie mi přišla tato myšlenka.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

VALENTÝN - 14. 2.

MDŽ 2024

LÝDIE MÁ SVÁTEK