125. VÝROČÍ ÚMRTÍ

 

 

 

 

Dne 4. února 1898 zemřel v Olomouci  Emanuel hrabě PÖTTING-PERSING, 

vysoký církevní činitel, německý šlechtic a český vlastenec, zakladatel školy 

pro výchovu českých dívek. Narodil se na zámku v Budišově u Třebíče  dne 

25. října 1819 jako deváté dítě. Absolvoval studia na německém gymnáziu 

v Brně, od roku 1837 studoval v Olomouci na staré univerzitě dvouletý 

filozofický kurz a poté biskupský teologický ústav v Brně, kde byl vysvěcen na

kněze v roce 1843. O rok později byl pro svůj urozený původ a dobrý dojem, 

olomouckou kapitulou zvolen nesídelním kanovníkem olomouckým, ale povolán

 do Olomouce byl až o 25 let později. Mezitím působil v různých církevních 

hodnostech na moravském venkově. Duchovní službu zahájil v rodišti, poté 

v Komárově u Brna, 1846-1849 byl kooperátorem v Kučerově u Vyškova, od října 

1849 do září 1851 působil v Dolanech u Olomouce, dva roky ve Slavičíně u Uherského 

Brodu a od září 1853 byl děkanem ve Švábenicích u Vyškova. V únoru 1868 byl povolán 

do Olomouce na úřad sídelního kanovníka. V období 1871 až 1881 zastával úřad probošta

sv. Mořice, v únoru 1880  byl jmenován předsedou knížecí arcibiskupské konzistoře 

a generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. V září téhož roku byl zvolen kapitulním 

proboštem při dómu sv. Václava a po dobu deseti let zastával také úřad ředitele

kapitulních statků. V roce 1886 byl za své církevní zásluhy vyznamenán sv. Stolicí 

titulem papežského preláta a apoštolského protonotáře. 

    Přestože byl hrabě německého původu, hlásil se k českému národnímu hnutí.

 Už v mládí byl osobním přítelem Karla Havlíčka Borovského, s kterým studoval i bydlel

 v Německém Brodě. Opisoval si české vlastenecké písně, které rozdával svým farníkům,

 mluvil česky a uměl i hanácky. Jako kněz se zúčastnil svěcení a předávání všech

nových českých školních budov, které byly zřízeny během jeho olomouckého 

působení. Nejvýznamnějším krokem k rozvoji českého školství v Olomouci bylo založení

spolku Ústav hraběte Pöttinga – český penzionát a škola pro vzdělávání dívek, 

jehož ustavující hromada se konala 19. listopadu 1893. Počátkem února 1898 onemocněl 

zápalem plic, kterému záhy podlehl.  Pochován byl podle svého přání v rodinné hrobce 

v Budišově.