SETKÁNÍ S JANINKOU T
Zážitkový čas neskončil v sobotu, ale měl pokračování i v neděli
dne 12. září. Po vydatné snídani v jídelně Domova mládeže
u svaté Ludmily, jsme se vydali do pasáže Lucerna, kde jsme
se měli sejít u obráceného koně.
Po přivítání se sympatickou bytostí jsme si hned řekli, že si
budeme tykat. Vůbec jsem si nepřipadala, že bych mohla být
jejich babičkou , tedy věkem určitě, ale jakobych omládla o
několik desítek let. Připadala jsem si ohromně příjemně.
Tam, kam směřovaly naše kroky to nebylo reálné, protože
v neděli mají zavřeno. A tak jsme šli po Václaváku směrem vzhůru
po pravé straně, až jsme se zastavili v Knihkupectví Academia.
Tomáš proběhl prodejnu, utratil téměř tisícovku, protože
objevil dlouho sháněnou literaturu o archeologii. A protože
tam byla Literární kavárna o poschodí výše, zakotvili jsme
tam a v družné debatě setrvali přes tři hodiny.
Vyměňovali
jsme si adresy, kontakty, telefony, informace, jedli, pili a užívali
společné chvíle. Bylo to bezva.
Jana Topinková
Kdyby jsme nemuseli jít na vlak,
tak jsme asi plkali ještě teď. Před 14 hodinou začalo pršet
a všichni svorně jsme měli strach, aby nenamokly knihy.
Janinka nás pak vyprovodila k metru a sama jela jiným
směrem. Musím se přiznat, že jsem překonala sama sebe, protože
jsem zvládla eskalátory bez pádu. Dvacet pět let se jim vyhýbám,
jelikož jsem už na nich taky spadla v Praze v roce 1995.
Haničko,věřím,že to bylo moc hezké setkání.🍀
OdpovědětVymazat