ARLETINA PROCHÁZKA

Po deváté hodině jsem šla do Lídlu, neb jsem se domnívala,

že seženu krůtí prsa, ale ouvej. Nic takového nebylo. Tak

jsem koupila čtyři tvarohy o dvě koruny levnější jak jinde

a vydala jsem se k Libušce na zahradu pro slíbené čerstvé

zeleninové vitamíny. Zase jsem jela s taškou na kolečkách.

---

To drncání kol kolem mne docela uklidňovalo. Zastavila

jsem se ještě v oranžové kostce, kde sídlí Večerka a kam

ve středu vozí čerstvý Svozilův Karlovarský knedlík, který

je i chutnější, jak ten, který dělám já. Možná je to jenom

zdání, ale každopádně je to bez práce a cenově to nepřijde

zas tak moc. Rozhodně se nedá chodit stále ještě po betonovém

chodníčku zezadu mateřské školky, protože stavba parkovišť

tu i onde znesnadnila jakékoliv chození. Snadno si však můžete

vyvrknout či zlomit kotník. I obcházení přes ulici V křovinách

je nebezpečné. Na bývalých chodnících jsou postaveny stavební

stroje, rypadla, nákladní auta a bagry. Zúžená silnice, která je

plná rigolů přináší nebezpečí přejetí autem, protože není kam

uhnout. Škoda, že neexistují osobní vznášedla, která před

překážkou by nás přenesla. Přešla jsem k vilkám a tam jsem

si vyfotila keřík se zajímavými květy, který určitě někdo z vás

správně pojmenuje. A ze zadu našeho domu jsem se dostala

přes nájezd pro vozíčkáře až domů, kam jsem se vrátila po

dvou hodinách doslova splavená. Po obědě jsem šla ještě na

poštu, kde nebylo ani človíčka a tak jsem byla odbavená raz dva.

Při cestě zpět jsem objevila před vchodem číslo 14 auto výtahové

firmy, která sídlí v Pardubicích. Celkem jsem ušla 7 600 kroků.

rypadlo V křovinách

Zajímavý keř - že by Fuchsie?

V křovinách (u vidličky)

auto fy Výtahy Pardubice