BLESKOVÁ KULIČKA

 

 

U NÁS  ASI  STRAŠÍ

První strašidýlko se objevilo  dne 16. 6. kolem 16 hodiny v podobě jiskřícího skřítka, který doslova tancoval poblíž počítače. Vypadalo to jako zářící kulička. 

 

Hodinu poté jsem zjistila, že nefunguje počítač. Zřejmě uhodil do našeho domu blesk a spálil modem s internetem. Mág, který se na to přijel podívat, to taky tak viděl. Kamsi volal a měli by to snad napravit do 24 hodin. Komunikace s odborníky je velmi složitá, to normální člověk ani nepochopí a tak jsem zvědavá, jak se s nimi budu zítra ráno domlouvat. Tam nějaká snaha pomoci je velmi vzdálená. Další hrůza nastala kolem 22 hodiny, kdy venku zněly petardy, hrozně lilo a  doslova to bylo strašidelné. Jak je doma jeden sám a nemá poblíž nějakého ochránce, tak si připadá jak v bolavém údolí. Možná někdo něco oslavoval, ale pršelo jen se lilo. Bylo mi líto kňučících pejsků. Byli taky všichni vyděšení.  Když jsme si s Tomášem volali kolem dvacáté hodiny, tak nás taky pořád někdo přerušoval a pořád oznamoval  Volaný není přítomen, zavolejte později. A my střídavě oba nadávali, co je to za čurbes, že nám pořád přerušují hovory. A přitom máme oba  T mobil. Je to k vzteku. Kdybych mohla chodit, tak už bych se tam došla zeptat. To přece není normální. Jedni moji známí se přiklánějí  k názoru, že nás asi odposlouchávají, ale nevím, co by je na tom našem povídání mohlo zajímat. Nebavíme se o politice, jde spíše o básnickou lyriku. Jiní se zase přiklánějí k názoru, že jde  o konkurenční boj. Nebo si myslíte, že lze nalézt odpověď na toto počínání? Dnes mám kruté bolesti možná taky bouřkou jsou zesílené. Navíc se nemohu postavit na nohy. Možná bych potřebovala nějaké  pohlazení, aby ty bolesti odešly daleko a pryč.

Dnes ráno nikdo z O2 nevolal a tak jsem volala Mágovi a asi byl můj hlas tak smutný, že slíbil koupit nový modem. Já jsem totiž bez funkčního počítače zcela nemožná. Jsem totiž závislák. Jak si večer nemohu dát hudební drogu v poslechu Romana Dragouna - tak musím vzít německý prášek, který rozkládá játra. Taky jsem si nemohla zahrát nějaké hry na lepší soustředění a tak jsem šla raději spát.

Před polednem jsem volala Péťu, aby mi vyzvedl nějaký peníz na koupi nového modemu a mezitím se zjistilo, že ho má zcela nový navíc. Po 13. hodině přijel vnouček, aby ho zapojil a mj. našel způsob jak psát komentáře. Takže navzdory tomu, že je pátek, nastal pro mne šťastný den.  Aspoň něco. Hned jsem se vrhla na počítač, jako kdybych na něm nebyla celou věčnost a ne jen necelých 24 hodin.