135. VÝROČÍ NAROZENÍ KNIHOVNÍKA
Dne 9. února 1887 se v Olomouci narodil prof. Antonín ŠPRINC, středoškolský pedagog, knihovník a první ředitel Městské knihovny v Olomouci. Pocházel z vlastenecké rodiny českého obuvníka. Absolvoval Slovanské gymnázium v roce 1906. Po maturitě si zapsal češtinu a němčinu na Univerzitě Karlově v Praze. V jeho vysokoškolském indexu je podepsán i jeden z jeho učitelů – prof. T. G. Masaryk. Dva semestry se zdokonaloval v němčině na vídeňské univerzitě. Každé prázdniny se věnoval své veliké lásce – knihovnictví, jako knihovník Národní jednoty. Z amatérského entuziasmu se posléze vyvinul zájem profesní, který prof. Šprinc zdokonalil specializačním studiem v knihovnickém centru v Lipsku. Zpočátku byl středoškolským profesorem na gymnáziu v Zábřehu na Moravě a na Obchodní akademii v Prostějově, kde rovněž založil okresní osvětový sbor. K 1. srpnu 1920 byl jmenován ředitelem první české Městské knihovny v Olomouci. Na městských předměstích vytvořil sedm knihovních poboček. Založil samostatné oddělení pro mládež a veřejnou čítárnu. Svým přívětivým vystupováním a činorodým idealizmem získával nové a nové dobrovolné spolupracovníky. Sám přitom vyučoval ve státních knihovnických kurzech a pořádal knihovnické aktivy. Byl svolavatelem a organizátorem Prvního sjezdu knihovníků čs. veřejných knihoven, který se konal v Olomouci 17. června 1923. Prof. Šprinc byl rovněž aktivním činovníkem Spolku čs. knihovníků. Udržoval korespondenci s významnými osobnostmi české literatury. V jeho pozůstalosti se zachovaly dopisy Jaroslava Vrchlického, Jiřího Mahena, Arne Nováka a Václava Tilleho. Citace v jeho četných článcích svědčí, že sledoval odborné publikace a periodika v zahraničí. Předmětem zájmu prof. Šprince byla problematika věcných katalogů, otázky četby mládeže a psychologie čtenáře. V odborných kruzích je prof. Šprinc dosud považován za největšího odborníka v knihovnictví, který svými názory výrazně předešel svou dobu. Pod jeho vedením se olomoucká Městská knihovna vyvinula v přední instituci kraje.
Prof. Šprinc inicioval v Olomouci akci na postavení pomníku Bedřichu Smetanovi v městském parku. Byl i nadšeným esperantistou. Od roku 1912 psal do olomouckého Pozoru divadelní kritiky, ve Stráži Moravy redigoval Hlídku národní výchovy a osvěty. O vážnosti, jíž požíval ve společnosti, svědčí i skutečnost, že byl zvoleným předsedou Spolku odborově organizovaných úředníků. V roce 1925 se projevila jeho těžká nemoc dvanácterníku. Po třech komplikovaných operacích ve věku 38 let ve vinohradské nemocnici dne 23.10. 1925 zemřel. Byl pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, kde náhrobek z černé žuly je opatřen cenným bronzovým reliéfem jeho portrétu, který drží v ruce knihu od sochaře Julia Pelikána.
Dne 13. prosince 1991 byla v Olomouci slavnostně otevřena pobočka na Brněnské ulici Knihovna Antonína Šprince. V prostorách se nacházely, fotografie, brýle, cylindr a jiné památky na tuto významnou olomouckou osobnost. Po deseti letech byl název odstraněn
a Knihovna města Olomouce se stará na olomouckém Ústředním hřbitově o náhrobek prvního ředitele knihovny podle pokynů paní doc. RNDr. et JUDr. Stanislavy Šprincové (1924-2014).
Komentáře
Okomentovat