OTAVÍNKA

Měsíc červenec má 31 dnů a já byla pěšky venku pouze sedmnáctkrát. Většinou jsem tyto kroky používala při nákupu potravin a chození po doktorech. Celkem jsem nachodila 43 km.

Proč mají růže ostré trny Bez nich by svět byl neúplný A proč tak pohádkově voní To prý v nás láska srdcem zvoní (Zbyněk Šiška: Lucerničky. Olomouc 2016.S.55) Krása se ti často brání Víc než růže cítíš trny Ohlížíš se... nemáš stání Cítiš že jsi neúplný (Zbyněk Šiška: Lucerničky. Olomouc 2016. S.60) JE TĚŽKÉ brát život jenom tak do dlaní jak vodu z řeky Vždycky se pořežeš o háčky jeho otazníků Ale kdo nemusí krvácet poraněn o jeho proč dokud svou zvídavost nevydává? (Zdeněk Janík: Srdce na dlani. Liberec 2015. S.40) RÁJ SRDCE Bláhově spěcháme bludnými kruhy labyrintu světa na dělové kouli barona Prášila A přece ráj srdce je tak blízko Stačí jen pokorně zaklepat a bude každému dokořán otevřeno (Zdeněk Janík: Srdce na dlani. Liberec 2015. S.45) Zdravím spolu se čtenáři dobré poezie oba básníky. Přeji jim pokud možno bezbolestné dny. Jsem ráda, že mám jejich básnické sbírky a mohu se podělit o krásu jedinečných veršů.

Poslední červencový den roku 2018 je úterý. Protože mne mokvají lýtka a dost to bolí, potvrdilo se, že se tak stalo z pružných punčoch. Pravděpodobně je vyrábějí z umělých vláken, která nejsou pro mou kůži vhodná. Popraskané a mokvající rány jsem " pocukrovala" Framykoinem a vydala jsem se na cestu po chodníku, který byl ve stínu. Nešla jsem zkratkou, jak mívám ve zvyku, ale ke škole a kolem lékárny až k obchodu Hruška. A pak jsem se stejnou cestou vrátila zpět.Dnes má svátek IGNÁC, což je jméno latinského původu a může znamenat zanícený pro věc. Celkem jsem nachodila 1 500 m.

Brzy ráno, krátce po šesté hodině jsem si vyšla na tramvaj a odjela do středu města. Pondělí je sice hrozně zapeklité, když chcete navštívit lékaře, ale byla jsem v pořadí druhá. Když jsem odcházela ze střediska, byla čekárna zcela zaplněná. Je zcela jedno, zda jsou prázdniny či rok školní. Ráno a dopoledne berou bez objednávky. Cestu zpět jsem volila pěšky kolem Národního domu ke Galerii Moritz a pak tramvají na nádraží. Nakoupila jsem si lámankový chléb a dva dortíky tvarohové a počkala na tramvaj nízkopodlažní směrem na náš konec. Ušla jsem 2000 m.

Poslední červencový víkend - tedy dny, kdy měl svátek Viktor a má Marta - jsem byla nakupovat v Potravinách. Šla jsem v sedm hodin, kdy bylo chladivé ráno a pěkně se dýchalo. Venku moc lidí ještě nebylo a ani auta nejezdila, takže jsem mohla přejít přímo a nečekat na semafor. Včera jsem byla v Hrušce a ve Večerce, kde ale nic nebylo, protože obě firmy: pekárna která peče chléb Nopál a cukrárna, která vyrábí trubičky Staroměstské, kterým se v Čechách říká kremrole má taky dovolenou. Debužírovat si budeme tedy moci až od 13.8. Včera jsem nachodila 1 600 m a dnes 1000 m. Celkem jsem ušla 2 600 m.

Poslední červencovou neděli má svátek MARTA. Znala jsem jich několik, ale postupem let zcela vymizely z mého okolí anebo odešly na mráček. Nejbližší je Marti Fukčarinka a natur sestra z nemocnice a tak jim oběma gratuluji a přeji vše nejlepší!

Dnes poprvé zavítala do mojí garsonky vzácná návštěva. A protože si vždycky návštěvníky fotím, učinila jsem i 28. července 2018. Přišla paní Lidunka Smrčková, která bydlí v přízemí. Trávím u ní odpolední čas, kdy svítí sluníčko a cítím se tam vždy báječně. Má plno energie na rozdávání a i přes kruté bolesti nepláče. Odpoledne jsem měla otevřené okno se sítí proti hmyzu. Do pokoje proudil chladnější vzduch, ikdyž bylo na teploměru přes třicet stupňů. Měla jsem přestavěný pokojíček, zítra budu přesazovat kytky. Velice příjemné odpoledne.Doufám, že se Lidce u mne líbilo.I když má taky jen jeden pokojíček, má tam jakoby více místa.Asi mám delší postel a stolek s počítačem taky ubere volné místo.

Ráno jsem šla do Hrušky, protože jsem slíbila Lidunce italské meruňky. Sice stálo kilo 85,-Kč, ale vzala jsem pouze sedm meruněk, což bylo 45 dkg. Ušla jsem 1500 m. Na oběd jsem byla domluvena na 11 hodin, že se sejdeme ve vědecké knihovně. Dodatečně jsem gratulovala Aničce k včerejšímu svátku a též od Marušky Písecké přišla Andulce gratulace.'Šly jsme na oběd do Varny a pak přes náměstí k Národnímu domu a do Copy centra. Ještě, že o prázdninách jezdí nízkopodlažní vozy. Napodruhé jsem ušla 2200 m. Tedy celkem 3 700 m. Sluníčko se někde schovalo a noční zatmění Měsíce u nás asi vidět nebude.

Chodím kol krámů plných orchidejí Vcházejí lidé co je koupit chtějí Však jsou překrásné z dálek dovážené ale mne touha někam jinam žene Opouštím beton ulic a hluk velkoměsta spěchám do kopců kde zúžuje se cesta pospíchám k lesům jež voní pryskyřicí tam zpěvy ptáků mají mi co říci Dojdu až na návrší s výhledem do kraje ve svěžím vánku tam stříbro metlic vlaje tam trpce vřes a hořce vratič voní: vždy stejné vůně podzimu - letos jako loni Mateřídouška tam kvete nejskromněji ovšemže nemůže se měřit s orchidejí tak drobná je a chudičká až k pláči ale zdobí mou zem - a to mi k štěstí stačí Ladislav Rusek Šaman (28.6.1927 - 27.7. 2012)

Brzy ráno, krátce po sedmé hodině ranní jsem šla nakupovat. Ve vedlejší ulici bylo rušno. Stálo tam několik policejních aut a srocení příslušníků kriminální služby a policie. Když jsem šla zpět, tak kolem velkého osobního auta poskakoval mladý muž se smetáčkem a lopatkou a zametal střepy ze zadního skla vybouraného mercedesu. Prý mu zloději taky ukradli počítač a nějaké drobnosti. Nechápu, proč si majitelé nechávají ve vozidle tak drahé věci. Ale poměrně často vídám v této ulici skla u auta. Zastrčená ulice svádí k takovým výtržnostem. Ráno jsem absolvovala 1 500 m. Krátce před desátou jsem vystartovala na tramvaj a odjela k nádraží, odkud jsem šla k Elviskovi pěšky a kolem poledne do železářství Norma. Pak jsem jela až k Husově sboru a šla na oběd k Jelenovi. Ušla jsem 2 500 m. Celkem jsem nachodila 4 000 metrů. Když jsme seděly s Maruškou na terase u Elviska, tak Maruška slyšela slabé cinknutí a posléze zjistila, že jí vypadlo sklíčko z brýlí, které měla na kabelce. Naštěstí se sklíč...

Svatá Anna a svatý Jáchym byli rodiče Panny Marie a tedy prarodiče Ježíše Krista. Protože svaté Anně je zasvěcena řada kaplí a kostelů, konají se koncem července svatoanenské dny, hody, poutě, sešlosti a zábavy. U nás doma byl 26. červenec dnem svátečním, protože se tak jmenovala moje maminka a taky teta ze Sedlice. Na ten den se sjížděli příbuzní z celé republiky, aby popřáli a zároveň se sešly všechny spřízněné duše. Proto také přeji všem Aničkám, Andulkám, Ančám i Annám ve svém okolí i na jihu Čech, jakož i v Krkonoších, na Moravě a Slovensku. Jmenovitě se jedná o : Annu Boresovou Annu Dorenovou Aničku Grúzovou Aničku Hejtmanovou Andulku z Husince Aničku Janovskou Annu Strakovou Aničku Vitáskovou Všem oslavenkyním dnešního dne přeji zdraví, štěstí, hodně lásky a vše nejlepší!

" To nejhorší tajíme sami před sebou. A pak pište dějiny národa, nebo dokonce vlastní rodiny." JAROSLAV PUTÍK český spisovatel ( 25.7. 1923 - 31.10.2013)

Dnes - 24. července je v kalendáři jméno Kristýnka. Měla jsem v mládí kamarádku Kristu, bydlela na Hlavním náměstí vedle spořitelny. Taky jsem si vzpomenula na Písničku pro Kristýnku s textem Vladimíra Dvořáka, píseckého rodáka ( 1925-1999), kterou na mém prvním plese zpíval v roce 1960 v písecké sokolovně Richard Adam. Ráno jsem byla nakupovat v Hrušce a pak jsem šla na tramvaj a jela na Náměstí Hrdinů, kde byl přestup na náhradní bus. Šla jsem pro žádanku na vyšetření krve a quick a pak jsem šla na odběrové místo. Službu měla sestřička Janička, která je doslova fenomenální, protože umí na poprvé. Poté jsem se zastavila v Copy centru, kde jsem si nechala vytisknout jednu gratulaci. Pak jsem se přesunula na zastávku u Galerie Moritz a odjela nízkopodlažní tramvají na náš konec. Ušla jsem 2 000 m. Kolem 15. hodiny odpoledne jsem šla do květinářství, kde jsem se dočkala doslova slovní sprchy, když jsem si chtěla koupit mašličku. Paní prodavačka na mne doslova ječela, že nejsou dárková p...

"SVĚT KAŽDÉHO JE ZBARVEN BARVOU JEHO OČÍ." ADOLF HOFFMEISTER ( + 24. 7. 1973)

Mgr. Alenka Trunečková přednáší v Muzeu umění ♥ 24. července ♥ Před sedmi lety jezdívala dnešní oslavenkyně do Olomouce každý měsíc. Její přednes veršů byl jedinečný. Pochvalovali si to mnozí básníci z Prahy, ač rodáci z Moravy. Nyní už zavítá na olomoucký prostor velice sporadicky. Jen když jede k zubaři. Zůstáváme tak v kontaktu jen telefonicky. MILÁ ALENKO! K NAROZENINÁM TI SRDEČNĚ GRATULUJI A PŘEJI ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ A JEN TO NEJLEPŠÍ!

Psát sonet je jak vázat mašli stuhou jež spíná kytici: k růži viň růži ovšem máš-li srdce tu krásu cítící Psát sonet je jak sypat pískem cestičky v snových zahradách: zde každý rým je rukou stiskem a verše jdou jak ptačí tah Řadí se jako hejno labutí: slyšíš jak tluče rytmus křídel? Básníkův verš tě donutí uvidět to co on líp viděl zbystřeným zrakem v žasnutí: Bůh mu dal větší lásky příděl Ladislav Rusek (ze sbírky: Balvan v řece. 2008. S.18)

V nedělní ráno bez sluníčka jsem se krátce po sedmé hodině ranní vypravila do vietnamského obchodu. Musela jsem si chvíli počkat, protože na dveřích byla cedule, že dnes bude otevřeno až od 7:30 hodin. Paní majitelka jela někam pro čerstvé rohlíky. Samotnou mne překvapilo, co lidí čekalo na onen okamžik.Napočítala jsem nás čekajících dvacet. Obchodní řetězec Hruška otvírá v neděli podobně jako večerka až v osm hodin. A tak jsem seznam nákupem naplnila jen sporadicky. Tisk nebyl a tak jsem koupila jen bílé jogurty. Nemohu dlouho stát a tak jsem šla domů a tím pádem jsem ušetřila 130 korun. Celý den je pod mrakem, ač TV slibovala tropické hodnoty a sluníčko na obloze. Dusno je, ale šedočerná obloha nevěstí nic dobrého. Celkem jsem ušla jen 1000 m.

Dr. Zdeněk Mička ( 21. 7. 1927 - 15.4.1991) Více o něm: http://otavinka.blog.cz/1707/90-zdenek-micka-90 Každoročně si chodíme s Maruškou někam sednout, abychom společně zapálily svíčičku a zavzpomínaly na kolegu.

Znám Čendu, téměř dvoumetrového chlapa, s kterým hrával můj drahoušek tenis. Bohužel na něj nemám kontakt, ale loni jsem ho potkala ve městě. Nicméně mu blahopřeji! Nakupovat jsem byla hned ráno na rohu v obchůdku, jehož majitelem je pán z Vietnamu. Mají otevřeno téměř od rána do večera a zboží mají také čerstvé. Přímo nad obchodem bydlí a tak tam někdy prodává i manželka. Ušla jsem 1000 m.

" LITERATURA JE ZÁZRAK ŽIVOTA, PRO KTERÉ NELZE ZŘÍDIT ŽÁDNÉ MINISTERSTVO." JAN HANČ ( 30.5.1916 - 19.7. 1963) český spisovatel, představitel Skupiny 42 a atlet.

Dnešní kročkyáda byla náročná. Od rána lilo, ale já měla povinnosti, že koupím vážené máslo, Babiččiny trojhránky a dojdu na oběd. A jak jsem slíbila, tak se událo. Zprvu jsem se zastavila ve večerce Slaměnka, kde jsem si zaplatila čokoládové a karamelové oplatky zvané Z manufaktury mé babičky. Já to sice v této době nesmím, ale je dobré mít balíček doma pro nečekanou návštěvu. Pak jsem se zastavila na oběd v hospodě U jelena, kde měli dobrou nabídku v menu. Pak jsem sedla na tramvaj a odjela k nádraží odkud jsem šla do Dobrůtek pěšky. Tam už jsem musela také proto, abych se zeptala šéfa prodejny, kde objednávají výborné máslo z Beskyd. Odkázal mne na dvě webové stránky: www.lacrumvm.cz a www.beskyd.cz Obě firmy spolupracují a každopádně máslo je moc dobré. Pak jsem ještě došla zpět na nádraží a odjela nízkopodlažní tramvají až k Husově sboru, kde je poblíž večerka. A pořád pršelo jen se lilo. Byla jsem ráda, že jsem dolezla domů. Byla jsem celá mokrá. Kromě dešťových kapek taky silně...

Jde o slovanské jméno, které lze přeložit jako ta, které je drahý mír, je mírumilovná či má ráda lad a pořádek. Její den D je 18. červenec. Nedávno jsem se osobně seznámila s dcerou mojí kamarádky, kterou jsem si vyfotila. V křestním listě má jméno Drahomíra, ale oslovují ji " Drahuško". Přeji jí hlavně zdraví, štěstí, pohodu a vše nejlepší! Všem ženám a dívkám tohoto jména srdečně gratuluji a připojuji i hezkou písničku Ivana Mládka. https://youtu.be/jM3cx8o9zeM

Dne 17. července je v kalendáři Martina a Iris. Když jsem hledala původ jména Iris, zjistila jsem, že je to jméno řecké bohyně duhy, která do mraků dodává vodu. Někdy je to krásná podívaná. Ráno jsem šla nakupovat do Hrušky a pak do večerky Slaměnka pro chléb Nopál. Obešla jsem to kolem dokola a ušla jsem 1500 m. Kolem jedenácté hodiny jsem se vydala na oběd do hospody U Mačáků, protože měli v menu lákavou nabídku. Mrkvová polévka a Hovězí líčka na červeném víně s bramborovou kaší. Opravdová delikatesa. Byla jsem tam poprvé. Dříve se to jmenovalo U Švejka a na fasádě i uvnitř byly kresby Josefa Lady. Pak byl objekt beze slova přes 12 měsíců uzavřen a v té době zrestaurován. Venku je velká předzahrádka a uvnitř dva velké sály, které v době oběda jsou zcela plné a kolem kmitají servírky a muž. Cestou domů se znatelně ochladilo a foukal ledový vítr. Za cestu do hospody a zpět jsem ušla dalších 1000 m. Další várka kroků se konala odpoledne asi kolem 16. hodiny. Půjčila jsem si vozík a doje...

Dnes jsem vyšla z domu v devět hodin a vrátila se odpoledne kolem šestnácté hodiny. První moje cesta vedla do trafiky a pak Papírnictví. To byste nevěřili jak je svízelné sehnat pohled města, kde žijete. V obou prodejnách na mne koukali jako kdybych spadla z višně. " Paní, dnes už se pohledy nedělají. Vyfoťte si památku mobilem a nechte udělat snímeček" Nevím, kdo koukal překvapeněji - zda oni nebo já. Ale pak si paní z papírnictví vzpomenula, že má kdes jakési starší a zapomenuté. Potřebovala jsem poslat pohled Kitty, aby měla radost. Já toho času mám doma akorát pohledy vánoční a velikonoční, které obyčejně když je potřebuji nemohu najít. Pak jsem zavítala do Zdravotnických potřeb, abych si koupila pooperační podpůrný pás. Zjistila jsem totiž, že ten z roku 2015 je příliš volný. Váhově jsem to sice nepoznala, ale rozměrově mám o 30 cm méně. Protože budu stejně potřebovat dva kusy, nechám si jeden předepsat, protože koupě této potřeby mi provětrala peněženku. Pak jsem tramva...

Milá Marcelko! Dneska je ten Tvůj den Kdy narozky máš Jen to nejlepší Ti chci přát Zejména: OCEÁN štěstí MOŘE lásky VODOPÁD zdraví ŘEKU přátelství JEZERO úspěchu KAPKU pohody A PRAMEN SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ