PRAVDIVÁ PÍSEŇ O KAMENNÉM SKLÍPKU Když náhle se v knihovně objeví hosté a vítání ukončeno jest, že jedna je Otava, jeden je Písek, my vzdáme všem patřičnou čest. Pak sejdeme s návštěvou ke gruntům knihovny pevným jak kamenný most, tu ve sklípku klenutém prostřeme na stoly, vína tu musí být dost. Kamenný sklípku pod bibliotékou, vlídně nás vítáš pod horami knih nastává chvíle, kdy si zazpíváme o tom, že smutek a spěch tady ztich. Když výroční, půlroční, kvartální, měsíční úkoly probrány jsou, ať problémy minulé, přítomné, budoucí k čertu už na chvíli jdou. Až vyjdeme po schodech od gruntů budovy do noci pod světla hvězd, pak zbude nám písnička, s kterou se rozejdem do světa klikatých cest. Kamenný sklípku pod bibliotékou, dobře nám bylo pod horami knih když jsme tu spolu u prostřených stolů zkoumali moudrost i lěž co je v nich. Kamenný sklípku pod knihovnou v Písku, ty neseš knížek převelikou tíž, kdo v tobě býval, ten si zavzpomíná, že tady k pravdě u vína měl blíž. MILAN V...
