OTAVÍNKA

DO VAŠÍ SRDEČNÍ BANKY NA ČÍSLO ÚČTU 2019 UKLÁDÁM 365 DNÍ. UTRAŤTE JE ZA ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ A LÁSKU. ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK PŘEJI! Dopoledne 31. prosince jsem odešla opět nakupovat do Hrušky. Lidí tam bylo tolik, jakoby tam dávali něco zadarmo. Ušla jsem 1 600 m. Za prosinec 2018, který má 31 dnů, jsem byla venku jen 16 x a ušla jsem 37 km. NEZAPOMEŇTE NALADIT VE 23:00 ČT 1, KDE BUDE SANDRA POGODOVÁ MJ. VYPRÁVĚT O SVÉM TATÍNKOVI. V podvečer jsem se šla podívat k jedné paní do vedlejšího vchodu. Přivítal mi nádherně zařízený byt plný originálů a úžasného vybavení. Sešla jsem se tam s Lidkou. Vánoční dekor a uviděla jsem poprvé vánoční štěstíčko Při cestě zpět jsem se nedozvonila k Libušce R. Možná zaspala jako já odpoledne.

Před 95 lety - dne 31. prosince 1923 se narodila v Brně Mgr. Daruše BURDOVÁ, středoškolská profesorka a oblíbená průvodkyně turistů evropskými zeměmi. Maturovala v Brně na Dívčím reformním reálném gymnáziu a poté pracovala v zemědělském výzkumném ústavu. Po válce studovala Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, obor přírodopis a zeměpis. Po promoci v roce 1949 se provdala a krátce působila jako středoškolská profesorka na Střední zdravotnické škole na Lechově ulici. V roce 1965 se přestěhovala i s rodinou do Olomouce, kde působil ve Vojenské nemocnici její manžel. Učila biologii a zeměpis na hejčínském gymnáziu až do roku 1981, kdy odcházela do důchodu. V mimoškolní době se věnovala průvodcovské činnosti s využitím francouzštiny a němčiny. Do listopadu 1989 provázela turisty po Československu a po sametové revoluci rozšířila své teritorium na celou Evropu. Spolupracovala s cestovními kancelářemi : Čedok, Akvila, REKOS aj. Patří také mezi aktivní studenty Univerzity třetího věku...

Poslední prosincová neděle dne 30. 12. byla opět ve znamení nákupu věcí do domácnosti. Obchod byl skoro přeplněný, ačkoliv bylo krátce po osmé hodině ranní. Ale šla jsem jinudy, abych dala brambory a tvrdkavou vánočku pro slepičky na kliku domu na Řezníčkově ulici. Když jsem odcházela z obchodu silně pršelo. Celkem jsem nachodila 3 000 m. Řezníčkova ulice

Předvánoční a vánoční čas v Písku byl zasypán sněhem. Protože jsem se chystala na historickou událost, musela jsem si nacvičit ladné lezení do kočárových saní. Měla jsem k dispozici dva kočáry. Oba měly být taženy bílými koňmi a kočár byl vystlán malinovým povlakem s bílými krajkami. Když jsem si vše nacvičila nastala obleva a den s datem 30. prosince 1965 byl bez jediné sněhové vločky. Na poslední chvilku se shánělo auto, protože nikoho nenapadlo, že by taková hromada sněhu měla tak rychle roztát.Jenže právě můj svatební den bylo sluničko a teplo jako na jaře.Kočí nebyl připraven na alternativu kočáru s koly a protože byl svátečný den a nikdo nikde, kdo by to či ono rozhodl, jela jsem bleděmodrou volhou ředitele zemského hřebčince, který byl na svatbu pozván a bydlel v domě naproti nám.

Dnes má svátek Judita, které se často říká Dita. Taky slavívala svátek maminka mého manžela, která se jmenovala Milada a v českém kalendáři současnosti je uvedena 8. února. Byla jsem nakupovat v Hrušce a zašla jsem si taky zpět kolem školy. Tentokrát jsem nebyla taky ošizena. Začala jsem toho kupovat méně a raději chodit vícekrát do obchodu. Ušla jsem dnes, tedy v sobotu celkem 2 000 m. U plotu školy byly dva mazlíčci. Pejsek a kočička a mile se k sobě měli. Bylo to roztomilé. Ustrojený strom před budovou školy Prý je to fena číča koukala na foťák, ale neutekla

Nenechte si ujít pořad na ČT 1 dne 31.12. ve 23:00. Program DO ROKA A DO DNA uváděný Pavlem Zedníčkem a Janou Paulovou bude mít mezi hosty i SANDRU POGODOVOU , která bude vyprávět o svém tatínkovi Ríšovi.

Ing. Milan PETŘÍK (1933 - 2006) Ve 73 letech zemřel po těžké nemoci můj milovaný bráška. Od rána mám zapálenou svíčku. Včera měl svátek můj manžel.

Po obědě jsem se vypravila na tramvaj a dojela nízkopodlažní k hlavnímu nádraží. Pak jsem se zastavila v Domácích dobrůtkách a odtud už to byl jen kousek do Elektry pana Linharta. S Maruškou jsem byla domluvená u Elviska. Jenže tam visela cedule, že mají otevřeno až 28.12. A tak jsem musela telefonovat, abychom změnily místo schůzky. Domluvily jsme se na pekařství a kavárnu U ILLÍKA. Tam bylo prázdno, ale dobré kafíčko a taky jsem tam koupila žitný chléb. Seděly jsme tam téměř hodinu a pak jsem se přemístila zpět na hlavní nádraží a odtud nízkopodlažním vozem domů.Cestou kolem školy jsem si vyfotila dětmi ozdobený strom. Celkem jsem ušla 3 000 m.

Můj drahoušek má svátek. Vždy to slavíval 27. 12. Byla to velká sláva. Pokud nebude pršet dojdu do kolumbária rozsvítit svíčičku. Stále na něj velice vzpomínám!

"RADOST KVĚTIN ZA OKNEM . . . NENÍ TO JENOM RADOST Z TÉ KRÁSY A NĚŽNOSTI, ALE TAKY RADOST Z ÚSPĚCHU PŘI PĚSTOVÁNÍ." KAREL ČAPEK ( 9. 1. 1890 - 25. 12. 1938 )

Před 75 lety - dne 25. prosince 1943 se narodila v Brně Ing. Marie SVOBODOVÁ, CSc., zemědělská ing., kulturní pracovnice, ředitelka Okresní knihovny v Olomouci, lektorka a pedagožka středních škol. Po maturitě studovala Vysokou školu zemědělskou, obor agronomie. Po promoci působila ve výzkumném ústavu v Kroměříži a od roku 1970 žije v Prostějově, kde téměř dvacet let působila v kulturní sféře. V letech 1991 až1995 působila ve funkci vedoucí referátu kultury v Prostějově a poté pět let jako ředitelka Okresní knihovny v Olomouci. Od roku 2000 působí jako lektorka a pedagožka vyšší střední školy a předsedkyní dozorčí rady Nadace Dobré dílo sester sv. Karla Boromejského.   SRDEČNĚ BLAHOPŘEJI!

Pondělí dne 24. prosince bylo jako na jaře. Chvilkami pršelo, foukal ledový vítr a na procházku to nebylo. Kolem poledne jsem byla pogratulovat Lidunce, k Libušce jsem se nedozvonila. Kolem půl třetí zazvonil zvonek a přijeli mladí a nejmladší. Po chvilce mlčení a přání jsem udělala kafíčko a nabídla cukroví. Měla jsem taky jmelíčko zlaté, zelené i makovice, ale nějak kytička zůstala zapomenuta na míse s ovocem. Taky některé dárečky. Zřejmě měli všichni přítomní plno starostí a očekávání. Já byla asi moc hodná, protože jsem měla pod stromečkem plno dárečků. Doufám, že i moji nejdražší byli spokojeni. Babi s vnoučaty

NA TYTO JMENINY SE HODNĚ ZAPOMÍNÁ. NĚKDE SE DÁRKY ZDVOJNÁSOBÍ, PROTOŽE JE ŠTĚDRÝ DEN. ALE TO HLAVNĚ V RODINĚ, ALE MEZI PŘÁTELI TO NĚJAK POMINE JEN TAK. MÁM PRASYNOVEČKA ADAMA A TAK MU GRATULUJI A PŘEJI VŠE NEJ, NEJ! TAKY ZNÁM NĚKOLIK PANÍ A DÍVEK JMÉNEM EVA A TAK JIM PŘEJI ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ HODNĚ LÁSKY A POD STROMEČKEM PLNO DÁRKŮ.

VÁNOČNÍ ČAS Ať přetrvá vánoční čas v nás... Až práh času usmířen překročí první leden a na novoroční práh dopadne vločka štěstí, v srdci se rozezní zvony probouzející naději a touha se zachvěje nedočkavostí. Buďme v ní vděčni za malé milosrdenství, úsměvem v útěše, souzněním slov. Obraz biblické krajiny se takto vrací ve volání pastýřů ovcí směřujících k Betlému zpod prorockých svitků z Kumránu a nebeský orloj odpočítává víru, kapku po kapce, v navracené radosti z žití. BOHUMIL ŽDICHYNEC (v emailu poslaném 18.12. 2018)

Dnešní adventní neděle je v pořadí čtvrtá a spadá na 23. 12. Zapálená čtvrtá svíčka je symbolem míru a pokoje Vánoc. Svíčka se jmenuje ANDĚLSKÁ a je svíčkou lásky a taky se ji říká ZLATÁ NEDĚLE. Čtyři rozžaté svíčičky Rozkvetlý zlatý déšť Růže z Jericha

Moje nejoblíbenější tetinka Vlasta, která žila v Písku, navštěvovala každý den mojí maminku, protože byly mj. i kamarádky. Vždycky vypily kafíčko a šly na procházku. Tetinka a maminka Většinou ušly 5 km. Někdy jsem musela jít s nimi, abych byla chvilku na vzduchu. Nebyla jsem dvakrát nadšená, protože jsem měla rozečtenou knížku a když jsem si ji brala sebou, tak jsem si buď ukopla palec nebo rozbila koleno. A to už jsem měla 16 let a tak bych měla mít rozum. Dneska jsem se vypravila jen po chodníku, abych nikde nezakopla na rozmočeném trávníku nebo neušpinila boty v blátě a loužích. Venku před Hruškou byl uvázaný nějaký psí miláček, který hrozně štěkal. Vypadalo to, že ho tam páníček zapomenul, protože po půlhodině, když jsem odcházela z obchodu, tak ten štěkající pejsek tam stále byl. Ušla jsem celkem 1600 m .

KALENDÁŘ MI PROZRADIL, ŽE MÁŠ DNESKA SVÁTEK PROTO TI POSÍLÁM NĚKOLIK ŘÁDEK PŘEJI HODNĚ ZDRAVÍČKA, ŠTĚSTÍ A LÁSKY A TAKY CO NEJMÉNĚ OD STAROSTÍ VRÁSKY. VŠE NEJLEPŠÍ! jmenovitě: paní Hlůzové do Šternberka paní Hrubé do Olomouce (nemám obrázek) paní Seibertové do Písku a svíčičku zapálím na pamět mojí nejmilejší tetinky v Písku Vlasti Králíků

Básnické okénko č. 23 v barvě kovové. NEBESKÝ HRÁČ HELENA VELIČKOVÁ (fotoilustrace: PhDr. Helena Veličková)

Děkuji za působivý pohled paní Karle. Tři vánoční sovičky s prskavkou. Nemám možnost jinak poděkovat, protože neznám adresu.

Sobotní dopoledne bylo mokré a pršavé. Ale ven jsem jít musela, protože si Lidunka přála mandarinky. Obchod OVOCE A ZELENINA na hlavním nádraží byl obležen lidmi, protože k mání bylo taky jmelí v akci. Zelené a zlaté. Teplota na teploměru byla 10 stupňů, což je na dobu dva dny před Štědrým dnem dosti teplo. Pak jsem se ještě zastavila v pekařství Baker. Cestu tramvají tam i zpět jsem měla pohodovou, protože jela nízkopodlažní. Celkem jsem ušla 2 000 m.

Básnické komůrky číslo 22 v bleděmodré baňce BÁSNÍK Verše mé prosté jsou Jen slova a rýmy Nejsem Jan Skácel (ba ani Holan - a rád mám oba) Jsem pouhý jen dělník slova Snad trochu jiný ... MIROSLAV SEIFERT (Z knihy Řezbáři stínů. 2016. S.145)

Básnické okénko - č. 21 v červené baňce ZIMNÍ SLUNOVRAT Z podzimního spánku před úsvitem vstávám v hlavě zlomky změny očekávám Neklidná noc vítr má svou moc Zimní slunovrat otevírá dvířka královně zimě rád Tanec padajících vloček sleduji s úžasem je to ča-ča pružných koček Vybízí k tanci ledovou krásku chladně stojící Království sněhu a ledu převzalo svou vládu rampouchy lehce cinkává Krátký den dlouhá noc nastává LIBUŠE MATYSÍKOVÁ