OTAVÍNKA

Poslední lednový den jsem si tentokrát sama došla do kavárny k Elvisovi. Dala jsem si oblíbený Rýžový řez a kávičku, poslouchala dvě CD skladeb Elvise Presley, vyměnila pár slov s panem šéfem, přečetla dnešní tisk a po devadesáti minutách jsem se odebrala k domovu. Kdybych byla mladší, tak bych si došla v 19 hodin na koncert dvou mladých kytaristů z Brna do kavárny, ale dnes jsem se na to necítila. Jen jsem vystoupila po schodech, šla jsem se podívat na dva květy orchidejky, která má nasazeno ještě na další krásu. V minibytečku mám ještě několik kytiček. Dva květy orchideje z neděle 31.1. Růžové karafiáty vyměňuji každý týden Na pračce je v černé váze několik růžových karafiátů. Je to květina, kterou miloval můj drahoušek. Vždy jsem od něj tyto kytičky dostávala. V kuchyňce mám macešku, u fotografie drahouška malou kytičku a na počítači jedenáct červených květů. Maceška v kuchyni Kytička u drahouška Červené květy na počítači Poslední dny vyhledávám aforismy a citáty pro diář příštího r...

Devětadvacátého ledna má svátek Zdislava a taky František Saleský. To se slavívalo u nás doma a smažily se koblihy a pekla kachna. Já byla domluvená ve vědecké knihovně k vyzvednutí objednaných knih. Jeden titul byl vydán v roce 1938 a tím pádem jsem byla nucena vypsat si potřebné texty v knihovně, protože se nepůjčuje mimo budovu. Pak jsem si šla nakoupit, zastavila se v pekárně MaM i u Elviska na kávě. Tam jsem se dozvěděla, že vnoučátka s vysvědčením opravdu přijdou a tak jsem honem spěchala domů. Celkem jsem ušla 3 000 kroků. Kolem třetí hodiny zazvonil zvonek a přišel nejmladší ukázat výzo. Pohovořili jsme spolu o škole i kantorech, nabídla jsem moučníček a přidala nějakou korunku na hudební vzdělání. Pak přišla vnučka a situace se opakovala. Tu jsem bohužel nezachytila, protože se mi to rozmázlo. Mrzelo mne, že jsem jim nemohla nabídnout kávu, protože všichni mají rádi kafíčko s mlékem a já zrovna neměla ani kapku. Doufám, že už příště budu mít mlíčko v zásobě. Miniprostor byl ...

Zbyněk Šiška PROSBA Nikdo z nás není z kamene stačíme ještě žít jen srdce máme znavené nepřestává však bít A přece je to jenom lest jako to tiché světlo hvězd V životě plném obrázků prosíme už jen o lásku Dnes vzpomínám na tatínka, který měl 29.1. svátek. Taky miloval poezii.

"NĚKTERÁ PŘÁNÍ JSOU TAK KRÁSNÁ, ŽE JE ŠKODA JE USKUTEČŇOVAT." STANISLAV BROŽEK (* 28. 1. 1940)

Den ochrany osobních údajů byl stanoven na 28. ledna díky přijaté úmluvě o ochraně osob se zřetelem na zpracování osobních dat, stalo se tak roku 1981 ve Štrasburku. Cílem této úmluvy, ze které se později v ČR ustanovil Zákon o ochraně osobních údajů ( č. 101/2000 Sb.) má jasný cíl, a to zaručit každé osobě, na území, kterékoliv smluvní strany, bez ohledu na její národnosti či místo jejího pobytu, právo na soukromý život. V ČR dohlíží na naplnění ustanovení Zákona o ochraně osobních údajů Úřad na ochranu osobních údajů a může se na něj obrátit kterýkoliv občan, pokud má podezdření, že jsou jeho práva na soukromí omezena či je nevhodně zacházeno s jeho osobními údaji. ♣ A co navíc? Už vykvetly dva květy orchideje.

V knihovně města Olomouce se konala beseda nad knihou Vladimíra Puhače, kterou mu ilustroval jeho syn Michal. Knižní debut pojednává nejen o životní cestě jeho dědečka Andreje. Autor četl úryvky z knihy, které byly proloženy nádhernými tóny improvizovaného doprovodu na klávesové nástroje v podání Jaroslava Vraštila. Na stolech byly vystaveny obrázky ilustrující knihu, šlo vlastně o hodinovou výstavu. Internetové centrum bylo zaplněno do posledního místečka. Je škoda, že knihovna nemá jiné prostory na podobné akce. Monitory, klávesnice a jiné technické pomůcky ruší mojí poetickou duší při podobných uměleckých událostech. Jsem ráda, že jsem si sympatickou knihu v oranžovém přebalu mohla odnést domů a už se těším jak se ponořím do zbývajícího textu této neobyčejné básnické knihy. Začíná O paměti " Je nelehké pamatovat si. Je nelehké pamatovat si přesně, co bylo a již není, co málem ztratilo se v zapomnění. Co však najdeme v lidské duši? Zkušenosti srdce a schoulené vzpomínky..."...

http://otavinka.blog.cz/1409/alena-zemanova ALENKA ZEMANOVÁ Majitelka a vedoucí Antikvariátu ( 26.1.1945 - 19. 9. 2014) Šestadvacátý lednový den byl pro mne přes čtyřicet let impulsem k tomu, abych pogratulovala Alence k narozeninám. Měla jsem to štěstí, že jsem pracovala v knihovně a to, že jsem se v roce 1972 seznámila s Alenkou, značně ovlivnilo nejen kvalitu mého života, ale především výběr knih i vztah k profesi. Vídaly jsme se často, protože doplňování knižního fondu v regionálním oddělení okresní knihovny předpokládalo časté návštěvy Antikvariátu. Obě jsme milovaly dobré knihy. Alenka byla vynikající soudní znalkyně ve svém oboru a několikrát jsem s ní navštívila i pražské antikvariáty, kde se mnohdy objevily daleko více žádané tituly než přímo ve středu Hané. Díky tomu jsem se mohla dostat i do Národního divadla nebo do poetické vinárny Viola. Pro mne to byly zážitky, na které se nezapomíná. Znala řadu umělců a tak i v Olomouci jsem se dostala na mnohá představení do Divadla h...

do Olomouce ... SNĚŽNÝ SONET V noci sníh přebarvil ulice na bílo Na schůdcích ke hvězdám se ještě svítilo a jako v pohádce teď pod spanilou bělí zmizely silnice a všechno co nás dělí Až k ránu vyjela auta na cesty z panenské nadílky je hrouda neštěstí Marnivá krása zmizela pod koly... Tak neplač básníku snad tě to přebolí Za chvíli dětský smích se po kopcích rozletí Sníh je tu pro radost pro blázny pro děti A mrazivost co za nehty nám zbyla dotekem naděje se v dlani rozpustila Svatava Mášová z Kroměříže

Dnešní a vlastně poslední lednová neděle, která chybí v některých stolních kalendářích letošního roku, obdařila naše město bílou nadílkou. První letošní sníh jsem zachytila právě v 8 hodin ráno a to objektivem z lodžie našeho domu. Taky jsem si šla vyfotit na chodbu orchidejku, ale vypadá stejně jako v pátek. Nic se nezměnilo. I tak posílám její květ virtuálně všem dnešním oslavencům, protože v kalendáři je uvedeno jméno MILOŠ. Květ pro Miloše Kromě několika známých v Olomouci, Luhačovicích, Prostějově, Praze, je naším oblíbeným blogerem i jmenovec, který má zajímavé a poučné stránky o kumštu a cestování nazvané " miš maš". Jistě víte o koho jde a tak mu zajisté taky popřejete. A pro srovnání s dnešní bílou nedělí přidávám ráno z neděle první. Nedělní ráno 11.1.2015 Nedělní ráno 25.1.2015

Ano, dnes je v kalendáři uveden svátek Zdeněk. Mužské jméno , které může být také Zdenek, Zděnek , ale i Zdeslav. Je staroslovanského původu. A domácké tvary jsou: Zdeňa, Zdenda, Zdéna, Zdenál aj. Osobně znám pouze Zdenka Janíka, ale ten slaví svátek 7. listopadu. Blahopřeji mu i v lednu a většinou má radost. Zrovna dnes rozkvetla orchidej , kterou jsem před lety dostala od počítačového mága. Mám ji nyní na chodbě, protože prý ubírá energii, když je v místnosti, kde se spí. Chodím se na ní každý den dívat. Mágova orchidej Po jedenácté hodině jsem odjela do města taxíkem, abych vyřídila souhlas s inkasem pro Pečovatelskou službu. Z Horního náměstí jsem odešla do papírnictví a pak podél Galerie Moritz na tramvaj, druhý vůz, kterým jsem dojela k Elvisovi. Tam jsem si kromě kávičky přečetla i denní tisk, pak jsem si v řeznictví koupila malý kousek krůtího a odešla domů. Celkem jsem ušla 4 400 kroků.

Před 50 lety vznikla nenáročná hra s kartičkami pro nejméně dva hráče, která je na tříbení paměti a soustředění. Jejím cílem je hledání stejných obrázků. V roce 1965 jí vymyslel Zdeněk Princ , tehdejší výtvarník nakladatelství Pressfoto. Hře složené z dvaatřiceti dvojic karet říkal zprvu Obrázková mozaika a název PEX ESO vznikl z televizní soutěže Pekelně se soustřeď! První "pexeso" bylo indiánské s filmovými obrázky děl Karla Maye. Tato hra se rychle rozšířila a málokdo to bere v úvahu, že by měl požádat autora o povolení. Pexeso Jižní Čechy jsem si koupila v létě v Písku.

Dopoledne vylezlo sluníčko a tak jsem chtěla jít na procházku. Jenže po obědě se zatáhlo a na město spadla inverze. Dnes je v kalendáři jméno BĚLA, které je slovanského původu a vzniklo jako překlad francouzského jména Blanka, značící " bílá, čistá." Domácké tvary jsou Bělka, Bělinka, Běluše. Po obědě jsem zavolala Liběnce a domluvila jsem se s ní na kávičku u Elviska. Usměvavá Liběnka Poseděly jsme asi hodinku a pak jsme šly pěšky kolem Alberta a pod nádražím podchodem, Trocnovskou a Jiráskovou domů. Zastavily jsme se ještě v Elektře a v Lahůdkách, kde jsou vlídní obsluhující. Celkem jsem ušla 4 800 kroků. Obsluhující Marcelka s pomeranči Když jsem se vrátila domů volala mi Blanka. Oslavuji její svátek 2. prosince a tak jsem ani nevěděla, že Běla je totéž v překladu z francouzštiny. Pořád se něco učíme.

"Nejpohostinnější lidé jsou na zubním středisku. Vždy mají pro vás připraveno křeslo, téměř vždy vám dají něco na zub a přesto si na ně každý ještě otevře ústa." ☻ "Proč zub moudrosti Musí tak hrozně bolet?" ☻ "Mléčný zub. Umět vypadnout včas a udělat místo nástupci, to je hlavní problém života." ☻ " U zubaře, tam vím aspoň adresně, kdo do mě vrtá." ☻ Ze sbírky Milana Slavětínského (Z knihy: Ševčíková, H.: Slovník myšlenek. Olomouc 2003. S.450.)

Lékař, vysokoškolský profesor, historik lékařství, vypravěč a sběratel anekdot i krásných knih. Narozen 20. ledna 1930 Velký Týnec Zemřel 16. prosince 2001 Olomouc Narodil se v rodině faráře Církve československé husitské. V roce 1949 maturoval na gymnáziu v Litovli a poté studoval Lékařskou fakultu UP v Olomouci. Po promoci v roce 1953 pracoval jako stomatolog v Bohumíně , později v Přerově a v letech 1965-1969 v Prostějově, kde v roce 1967 založil Klub dárců krve, který byl v té době první v republice. Zajímal se o vlastivědu, hodně publikoval v odborném a regionálním tisku o známých lékařských osobnostech a vývoji zdravotnictví na střední Moravě. Od podzimu 1969 působil na olomoucké univerzitě v Ústavu sociálního lékařství, kde později na jaře 1990 byl jmenován profesorem. I po odchodu do důchodu v roce 1994 se věnoval badatelské a publikační činnosti. Kromě akademické obce byl znám též jako autor knih, sbírek lékařských anekdot a humorných historek. Ty nejoblíbenější vyšly za spol...

" KDO NEMILUJE STROMY, AŤ NETVRDÍ, ŽE MILUJE ČLOVĚKA." JOHN RUSKIN ( 8. 2. 1819 - 20.1. 1900) (Autorem fotografie Strom u Otavy - Pavel Holba)

Devatenáctý leden je v kalendáři uvedeno jméno Doubravka, ženské jméno slovanského původu. Pochází od slova doubrava, háj či les. Domácké tvary jsou Doubra, Doubruše, Duběnka, Dobruška aj. Takové poetické jméno a přitom tak zrádný čas. Český léčitel a filozof Josef Zezulka ( 1912-1992) tvrdil, že tento den bývá kritickým zejména pro sebevrahy. Ráno říkali v televizi, že třetí lednové pondělí je podle odborníků nejdepresivnějším dnem roku. Prý je to způsobeno únavou z vánočních příprav, ovlivnit to mohou též finanční problémy a také tím, že jsme utratili více, než jsme chtěli. Rovněž se nám taky nedaří plnit novoroční předsevzetí. Depresi způsobuje i nedostatek světla. Dopoledne byla u mne vedoucí okrsku sociálních služeb, aby se mnou sepsala smlouvu. Po obědě jsem měla schůzku u Elviska s Maruškou. Usměvavá Maruška už čekala Otavínka Obsluhující černovláska Marcela Dnes nás obsluhovala sympatická černovláska Marcela. Taky jsme zjistily, že rocková kavárna a cukrárna je vybavena novým n...

Zbyněk Šiška STARÉ PRAVDY Na bolest platí jenom lest Je to ta pravda obehraná ta špetka zářivého rána kdy stačíme se k nebi vznést Ó ano...stačí neklečet a nečekat až spadne mana jako ta píseň samozvaná nebo ten nerozkvetlý květ K radosti patří záření nemůžeme jen planě blikat Člověk si musí na svět zvykat Někdy i v sebezapření! *** Ze sbírky: Naléhavost světla (Ilustrace: Ladislav Rusek)

Práci s počítačem jsem využívala v zaměstnání, ale Internetu jsem zprvu nerozuměla. Nemohla jsem dlouho pochopit, jak mohu napsat do USA - email a tam si ho přečtou a obratem odpoví a to česky. To moje stará hlava nějak nechápala. Protože jsem to měla za "pár" do důchodu, neměla jsem ani chuť se učit. Jenže převrat nastal, když najednou všechny redakce novin, časopisů i nakladatelství vyžadovaly texty elektronicky. Taky můj manžel, který hrál šachy, potřeboval komunikovat s partnery této královské hry elektronicky a protože mu to hlava taky nebrala, byla jsem v podstatě donucena se to nějak naučit a vést jeho korespondenci. Od roku 2008 mám blog a ač leccos neovládám a asi se to už nenaučím, postrádám internet kdykoliv někam odjíždím na více jak týden, anebo jsem v nemocnici. Chybí každodenní kontakt nejen s přáteli, ale rovněž potřebné informace. Už jsme si také zvykli na to, že potřebujete-li zjistit jízdní řád vlaku, busu, nebo co kde hrají v divadle, kině, eventuelně menu...

Dnešní odpoledne zavolala Liběnka kolem patnácté hodiny, zda bych nešla ven, když je tam hezky. Hned jsem souhlasila. Svátek má 18. ledna Vladislav, mužské jméno slovanského původu, značící " slavící vládu ". Jméno většinou užívali panovníci. Domácké varianty jsou Vláďa, Vladek, Láďa, Ladin. Proto dnešní pojmenování. Zprvu jsem zavolala panu majiteli kavárny a cukrárny u Elviska a objednala box. Pro Liběnku to byla premiéra, a tak jsem chtěla, aby se jí tam líbilo. Naštěstí byla spokojená. Povídaly jsme si taky o Elvisovi. Byl oblíbeným zpěvákem jejího mládí. Liběnka se dívá na Elvise Pěkně jsme si popovídaly, naplánovaly kam se půjdeme příště potěšit. Cestou zpět jsme byly ještě nakupovat v Albertu a ve vietnamské večerce. Celkem jsme ušly 4 600 kroků.

Maturitní ples vnučky se konal v pavilonu A na výstavišti Flora. Celá sobota byla ve znamení toho, že nešel mobil. Pořád se tam hlásilo, že je přetížená síť a protože lilo jako z konve, tak jsem byla nucena zavolat drahý taxík jiným telefonem. Byla jsem překvapena, že taneční prostor byl pěkně a mladě vyzdoben. Květinami i barevnými balónky. Dvě třídy gymnázia 8 E a 4 B připravily pro svůj doprovod zajímavý program, báječný servis a k tanci hrála jedinečná olomoucká kapela Wedding Band. Zprvu se objevila vnučka v černém tričku, které měli maturanti z 8 E třídy. Skvělý nápad! Na rameni trička bylo křestní jméno nositele, na zadní straně jmenný seznam žáků a ve předu anglický nápis o pití. Na krku měly dívky ozdobu z oranžových květů. U stolu číslo 31 v přízemí nás bylo šest. Kromě rodinky i bratr naší nevěsty a moje maličkost. Od 19 hodin se na tanečním prostoru střídaly taneční kreace různých uskupení i sólo variace. Asi v devět hodin nastalo taneční vystoupení žáků z osmé E třídy v č...