O NOCÍCH

Jsou noci jako zlo, noci vášnivější než kadidlo; je cítit z dálky, svíjí se jak had, před bouří tornádo. Dokonce i na schodišti, v místech, kde ti ponížení a chudí nenávistí přísahají na světlo. Jsou noci, kdy se hraje divadlo; opona prošitá nití, tou režnou, co stěžuje si na živobytí, se proměňuje ve světlo a nemůže se probůh vrátit zpět. Diváci křičí vzrušením, vybíhají z prvních řad. Zastav ho, zabij ho! Nikdo neví, a tím je nebezpečný, kolik má za sebou těch drahých mučednických let. Jsou noci, v nichž stojíš jako můj táta Štěpán u koní, táhneš s nimi pluh; nebe, už dávno tu mělo být, jemnější než zrcadlo snímá ze rtů rtuť. Přiletí mořští rackové. Vladimír Stibor ...