OTAVÍNKA

Třetí měsíc roku 2019 se nazývá BŘEZEN a má 31 dnů. Z toho jsem byla venku 18 krát. Převážně byly moje kroky propojeny s nákupem a lékařem. Ušla jsem celkem 49 950 m tedy cca 50 km. Dívala jsem se na bilanci kroků za rok 2018 a taky jsem byla na vycházce osmnáctkrát a ušla jsem 52 km. Je fajn, že už nebyl téměř žádný sníh a tak se pěkně pochodovalo. Někdy bych ven až tak ani nemusela, ale tím, že jsem si to vytkla jako cíl, tak nic jiného nezbývalo. Někdy sice moje nožky kvílely bolestí, ale asi bude časem hůř a tak když to trochu jde, nikomu nevolám a ani neobjednávám nákup přes pečovatelky. To by se zbytečně prodražilo. Snažila jsem se chodit podél vilek a zahrádek a pozorovala jsem každodenní kytičky blížícího se jara. talovíny sněženky bledule petrklíč

UMLKLÉ ZAHRADY S BÍLÝMI ŠTÍTY CHALUP POD DENNÍM SRPKEM MĚSÍCE ŘVOU PTÁCI VE VĚTVÍCH JAK POMINUTÍ Z JARA NAD HOROU Z MLHY VYPLUL DRAVEC A TICHA BY SE NEDOŘEZAL KARLA ERBOVÁ

" ZDRAVÝ ČLOVĚK JE KRÁSNÝ, ALE MUSÍ NA NĚJ PŘIJÍT TROCHU NĚJAKÉ NEMOCI, ABY SE STAL TAKY DUCHOVNĚ KRÁSNÝM." CHRISTIAN MORGENSTERN Německý básník (6.5.1871 - 31.3. 1914)

" AŤ VERŠ HUDBOU ŽIJE. DEJ PŘEDNOST VERŠI LICHĚMU, BEZ TÍHY, NESTROJENÉMU." PAUL VERLAINE Francouzský prokletý básník ( 30.3.1844 - 8.1.1896)

Krátce po osmé hodině ráno jsem se vydala na procházku. Svítilo sluníčko a já šla do vietnamského obchůdku na roh a pak do květinářství, protože jsem chtěla něco živého a kvetoucího na stůl. Lidce jsem koupila hyacint a sobě malé karafiátky růžové. Hned to doma rozkvetlo a bylo veseleji. Celkem jsem ušla 1 600 m.

Význam tohoto slova jsem hledala na internetu a objevila jsem, že se tak jmenují vodní toky v Africe i Evropě. Ale toto slovo jsem viděla před několika lety i na olomoucké tramvaji. U neobvyklého názvu bylo uvedeno, že jde o oční kliniku .Když se vás to bezprostředně netýká, tak to jen tak přehlídnete a nic se neděje. Ale když jste vtažen do příběhu a začnete jméno Tana skloňovat ve všech pádech, věnujete ji najednou veškerou pozornost. V listopadu 2018 jsem doprovázela kamarádku, 96 letou seniorku do sedmiposchoďového objektu, na Horním lánu, kde sídlí oční klinika T A N A. Když vyjdete z výtahu, ocitnete se v prostorné čekárně, kde kromě recepčního pultu a zrcadlových hodin vás přivítají nádherné palmy a květiny, které místnost nejen dekorují, ale dodávají návštěvníkům pocit pohody a krásy. Příjemné a ochotné asistentky vám poradí, co máte dělat dál. Něco zcela ojedinělého, protože přijde-li starší pacient k nějakému lékaři, tak je většinou odbyt. Jakoby se kamsi vytratila ochota a l...

Rozloučit jsem se nestačila autobus měl zpoždění maminka vydechla naposledy na svojí cestě poslední Byl Velký pátek sedmnáct hodin právě bilo moje nohy nemohly jít po táborské ulici Všechno se se mnou zatočilo píchalo mne silně u srdce jakoby se svět zastavil byly Velikonoce Moje maminka koncem března 1969 (13. 9. 1911 - 29. 3 . 1997)

S mírným zpožděním jsem došla po deváté hodině do Pekařství Illíkovo. Bylo zde hodně lidí, zejména mládeže, která šla pro svačinku. Pak se mi podařilo obsadit stolek u okna se dvěma židlemi. Marušce jsem zavolala a protože bydlí poblíž, byla tam velice brzy. Kafíčko tam mají za 17,-Kč, což je poloviční cena, jak u Elviska. Asi po hodině jsem se vydala tramvají k sv. Mořici a odtud jsem zavítala do restaurantu U Caesara, kde velkým Zeleninový mužík před kuchyní lákadlem byl celerový krem s mrkví a borůvkové knedlíky. Pak jsem se vydala přes náměstí, pasáží k červenému kostelu a do knihovny vědecké, kde jsem vracela knihu a měla objednané knihy od Adolfa Heyduka. Po další hodině jsem se vydala na tramvajovou zastávku, ale začalo lejt a tak jsem byla brzy na nitku mokrá. V Hodolanech bylo sucho a po nějakém dešti ani stopa. Ten přišel o dvě hodiny později. Celkem jsem ušla 4000 m. Domů jsem se vrátila kolem 15 hodiny.

"KDO KAMARÁDÍ SE ZVÍŘATY, TEN KAMARÁDÍ S BOHEM. PŘES ZVÍŘATA SI S NÍM ZADARMO POPOVÍDÁŠ." BOHUMIL HRABAL ( 28.3. 1914 - 3.3. 1997)

Tak pro mne mnoho. Téměř denně chodím na kávičku k sousedce, která přes velké bolesti se skoro pořád směje. Ráda k ní proto chodím, protože navíc má i okna na jih a odpoledne u ní svítí sluníčko a je hned veseleji. Do nedávna skoro neviděla a tak jsem jí předčítala knihu Jaroslavy Pechové " …úsměv prosím…" Já se snažím právě dostat do této nálady proto, že jsem vnitřně přesvědčena, že úsměv je lékem na bolest, smutek a samotu. Když přečtu dva fejetony obvykle situované do Olomouce či okolí, protože autorka kdysi žila právě v tomto kraji, musím ještě přidat. Přijdou další sousedky a taky to chtějí slyšet. Po přečtení se začnou vyprávět podobné příběhy a bolest se někam vytratí.

Už před sedmou hodinou ranní jsem zabandážovala svoje nožky a vyšla do ulic. Naštěstí jela nízkopodlažní tramvaj, která mne dovezla na Náměstí hrdinů, odkud jsem se vydala do zdravotního domu Spea na odběr krve. Tam je sestřička Janinka, která jako jediná v Olomouci dokáže napíchnout mojí neviditelnou žilu na první dobrou. Zřejmě má s tou žílou nějakou smlouvu. Pak jsem zase jela zpět k nádraží a vydala se do pekařství pro chlebíček Nopál do DDobrůtek a zase na tramvaj. Celkem jsem ušla 3 500 m.

"NIC LÁSCE NEŠKODÍ TAK, JAKO KDYŽ POLIBEK SLIČNÉHO DĚVČETE JE CÍTIT TABÁKEM." BRUNO TRAVEN Pseudonym německého spisovatele (23.2.1882 - 26.3.1969)

OTOKAR BŘEZINA vl.jm. Václav Jebavý, český básník, esejista (13.9.1868 - 25.3.1929 ) JARNÍ NOC Noc tiše zpívala šum prvních zelení a jarních vod byl její melancholické písně doprovod; Ve výši hvězdy světelné kalichy nesmírné dýchali těžkou vůni nadzemských vegetací a ruce bratří mých, jak při smrti na prsou zkřížené, ležely tiché a zklamané a jako kámen ztížené, zlomeny prací. OTOKAR BŘEZINA

V sobotu ráno jsem šla nakupovat do Hrušky a to pro pětizrnný chleba, banány pro Lidku a banány. Venku bylo hezky, ale foukalo.Nejvíce jsem byla smutná z toho, že jsem už nesehnala týdeník TÉMA. Celkem jsem ušla 1 600 m. Dneska jsem šla brzy ráno a objevila jsem se před obchodem Hruška mezi prvními. Vedle mne stála sousedka se psem Matýskem, který se klepal jako osika. Na teploměru bylo asi 4 stupně a opravdu bylo chladno. Lidunka si přála kyšku a podmáslí a já ovesné vločky. Taky jsem ušla 1 600 m. Krátce po deváté jsem se vypravila k Elviskovi, kde jsem měla schůzku s Maruškou, která mi sehnala Téma v Senimu, což jsem kvitovala s radostí. Muškáty za oknem, kde je mlha a jinovatka Včera jsem objednala box 2 a ještě, že tak, protože tam bylo plno.Ušla jsem tím pádem 1 300 m. Tedy suma sumárum to je celkem 4 500 m. Primulky kvetly v zahradě secesní vily, kolem které jsem šla oba dva dny.

" Člověk není s ničím ve světě spokojen, vyjma svého rozumu. Čím méně ho má, tím je spokojenější." AUGUST VON KOTZEBUE německý dramatik (3. 5. 1761 - 23.3.1819)

Dne 22. března má svátek voda. VODA Jsem voda co ti mezi prsty protekla když chtěl ses napít Zraňovaná o kameny mezi břehy utíká a padá do tvých dlaní Padá a padá na tvá záda Laskej vodu bude tvá Stiskni a zmizí Stín stesku na tvé dlani Kdosi ranil naději Kde číhá pohrdání tam slova sotva láskou zahřejí VĚRA KOPECKÁ (Z almanachu české poezie: Pastýři noci. 2014. S.45-46.) SPODNÍ PRAMENY Ze svých tajných míst vytváříme štěstí na cestách písní a lucidního snění, jsme vodou valící se přes oblázky do lůna země stále hlouběji. BOHUMIL ŽDICHYNEC (Ze sbírky : Hamlet v tekuté době. 2017. S.54) CESTA PRO BOSÉ NOHY A v řece náhle oslněné zatnou se vlny do kamene a v kapkách padnou k nohám tvým V zrcadle splavu zamodrá se obloha v unikavé kráse oděná v rouše beránčím ZBYNĚK ŠIŠKA (Ze sbírky: Sonety. 2004. S.30) Splav Fr. Šrámka HRAVÁ ČISTOTA Podstatou vody je vztah ke všemu jen čistá voda pomůže každému Pružná mysl je klidná zrcadlí pravdu jen očištěná nitra odstraňují hradbu LIBA MATYSÍKOVÁ

První jarní den byl prosvícen od rána slunečními paprsky. Ani vítr nefoukal a tak jsem se vypravila hned po 11 hod. na procházku. Cílem byla odrdinace MUDr. Aleny Doležalové, kde jsem zanechala žádost a přeregistraci, protože chci mít všechny nutné lékaře v jednom domě. Pak jsem šla Purkyňovou ulicí zpět a došla nakoupit do Hrušky. Jogurty, ovocné čaje a Sedmičku. Pak jsem přešla přes koleje a zašla do večerky Slaměnka a květinářství, kde jsem si koupila žlutou primulku. Ušla jsem celkem 3 500 m.

OLDŘIČH TIBITANZL Básník, který píše básné od útlého mládí do současnosti. ( Narozen 21. 3. 1944 České Budějovice) Jeho tzv. šuplíkové básně vyšly v roce 2017 ŠUMAVĚ! Na mechy a balvany psal jsem svou báseň. Vltava spěla nad oblázkovým dnem a slunce mělo své paže jasné. Zůstal jsem sám. Přátelé moji se poztráceli v hloubi lesa a jejich hlasy zněly v dáli. Volal jsem třikrát v dál jejich jména, však ozvěnou bylo mi jen jméno tvoje. Jen jméno tvoje, jak jehličí krásné. (Východ slunce na Šumavě) Jubilujícímu básníkovi z mého rodného kraje gratuluji k 75. narozeninám a přeji zdraví, štěstí a trvalý tvůrčí elán!

MILÁ VĚRKO! HODNĚ RADOSTI TRVALÉ ŠTĚSTÍ A DOBRÉ PŘÁTELE PŘEJE OTAVÍNKA HANKA

Propadám se tvýma rukama, tvým tělem, domem, tvou láskou do hlubin nitra země, středu vesmíru. Jsi nahý, jediný, životodárný, jsi moje droga přes míru. Pověz mi jednu větu, jednu jedinou větu o lásce. MARTA URBANOVÁ ( ze sbírky: Vizitka nepokoje. Čáslav 2000. S.50)

Dnešní den byl velmi chaotický a doslova narván povinnostmi. Nevěděla jsem, co dřív. Zprvu jsem šla shánět chléb Nopál a pak jsem jela k Elviskovi, kde jsem měla schůzku s Maruškou Olomouckou. Už jsme se dlouho neviděly. Pak jsem odjela taxíkem za mágem, abych mu pogratulovala k narozeninám a pak šla k paní doktorce domluvit se na předoperační vyšetření. Hned mne poslala na rentgen plic, kde jsem čekala přes hodinu. Odkulhala jsem se pak na zastávku tramvaje a odjela vysokou tramvají na nádraží, odkud jsem si skočila na oběd do Tesca. Velmi mne to unavilo, měla jsem v nohách přes 5 000 m a tak jsem volala taxíka ECO. Už jsem potřebovala být doma.Taxík se zatoulal a tak jsem místo deseti minut čekala půl hodiny. Dveře bytečku jsem otevírala ve 14: 30 hodin .Byla jsem venku od 9 hodin, tedy pět hodin.

SLIBY SE MAJÍ PLNIT NEJEN O VÁNOCÍCH. Posílám Vílu Otavěnku či Otavínku a náramek z jarmarku. Vílu jsem dostala pro radost od jedné hodné paní jménem Viki. Středoškolská profesorka a spisovatelka Blanka Zemanová z Písku má v rukopisu několik pohádek a pověstí. Právě O víle Otavěnce je taky na blogu. Přidávámm odkaz. http://www.ctenizpisku.cz/cteni_dila/jak-se-mlady-blanicky-vodnik-zamiloval-

TŘI BŘEZŇÁČCI, KTEŘÍ SE NARODILI 18.3. Hudebník, varhaník, skladatel MARTIN VOKROJ slaví dnes MARUŠKA PÍSECKÁ slaví a PETR GARD, počítačový mág VŠEM OSLAVENCŮM GRATULUJI A PŘEJI ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, HODNĚ POHODY I SPLNĚNÁ PŘÁNÍ!