OTAVÍNKA

Úterní dopoledne, krátce po desáté hodině, zazvonil zvonek. Kromě oběda, který přivezla pečovatelka, stála u vchodu i vítaná návštěva. Knihovnice s knihami a s úsměvem na tváři. Nad kafíčkem i knihami jsme spolu vedly hovory H o regionální literatuře a osobnostech. Něco, co stále mám ráda navzdory všemu a všem. Přestože byl poslední únorový den vypadalo to jako oslava knih a knihovnictví. Něco, co pochopí jen ten, kdo povolání a práci s knihou bere celým svým srdcem. A takových bylo v naší knihovně poskrovnu.Věnovat se povolání tělem i duší je téměř zázrak. A když se navíc povolání stane koníčkem na celý život, tak máte víc štěstí než je obvyklé. Udrží vás to i v čase, kdy zůstanete sami nebo onemocníte. Milá návštěva donesla zajímavé knihy a vnesla do mojí minigarsonky plno energie a dobré nálady. Škoda, že to příjemné vždy rychle uteče. Děkuji Liduško!

V druhém měsíci roku 2017 jsem si vyšla ven celkem třináctkrát a ušla jsem 33 km . Včera jsem byla též venku a ve středu města dvakrát a ušla jsem 2 500 m. Chodila jsem po venku až když roztál sníh kolem domu. Předtím jsem měla oavy, abych neuklouzla a nezlámala si nohy. Předjarní čas je velice příjemný. Na některých záhonech už vykukují sněženky nebo rozkvetlé čeměřice. Taky už občas vykoukne sluníčko a hned je naděje, že brzy bude jaro.

Pavel ALEXANDR Taťoun Malíř, restaurátor a ilustrátor. Každoročně je tvůrcem jedinečného stolního kalendáře, který přináší radost několika mým přátelům. Je hehce regionální a prezentuje řadu obrazů z jeho poslední tvorby. VÁŽENÉMU OSLAVENCI GRATULUJI A PŘEJI ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ A TRVALOU PŘÍZEŇ MÚZ!

Včerejší sobota a dnešní neděle byla hlavně chodící. Venku svítilo sluníčko a co hlavní, na záhoně před domem vykukovaly sněženky. Bylo to příjemné zjištění, protože to zřejmě znamená, že jaro je takříkajíc za bukem. Brzké nedělní ráno bylo dosti překvapivé. Asi se něco někomu stalo, protože před domem byly dvě velké žlutooranžové sanitky, které nevěstily nic dobrého. Celkem jsem ušla za oba dva dny 5 000 m. Byla jsem nakupovat v Hrušce. Donesla jsem si i jednu minerálku neperlivou. Více lahví nebylo na skladě.

♥ 25. února ♥ Kočičí máma Laděnka, jak jí často vidíme s kocourky v článku Ježurky, má dnes narozeniny. MILÉ OSLAVENKYNI PŘEJI VYPLNĚNÍ VŠECH PŘÁNÍ, HODNĚ ÚSPĚCHŮ A PLNO RADOSTI!

Narozen 24. února Bibliograf, knihovník, literární historik, muzeolog a realitní makléř v Litovli Odkaz na jeho stránky: http://www.ikonografiemoravy.cz/ ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, SPOKOJENOST DO DALŠÍCH LET CHCI POPŘÁT, ABYS JEŠTĚ POŘÁD TVOŘIL, POHLEDNICE STÁLE SBÍRAL A BYL ŠŤASTEN MNOHOKRÁT!

Dnes - 22.února mají někteří Petrové svátek. Jde zejména o literáty v mém okolí: Anderle, Hanuška, Kukal, Linduška a Šafránek. Ale přeji i těm ostatním. Více o svátku a jmenovcích najdete: http://otavinka.blog.cz/1402/svaty-petr a v roce 2015 článek Petrův den.

Vzpomínkový den, Den sesterství nebo také v originále Thinking day je mezinárodní svátek přátelství, který slaví skauti celého světa 22. února . Tento den skauti přemýšlí o sobě, o skautech a skautkách. Dělají dobré skutky a vzájemně si blahopřejí a dávají dárky. Je to Den zamyšlení. Slaví se od roku 1927, tedy 90 let. Více: http://otavinka.blog.cz/1102/mezinarodni-svatek-pratelstvi

Libuška Rusková ♥ 22. 2. ♥ Textilní výtvarnice a malířka skla loni měla životní jubileum. Narozeniny neslaví, aby si nemusela pamatovat ani jubilea druhých. Moc se mi líbí její CESTY. A každopádně jí přeji zdravíčko, co nejméně bolestí a radost i pohodu. Bydlíme ve stejném domě, poschodí, na stejné chodbě a tak často navštěvuji prostředí plné knih, grafiky a kumštu. Je tam více místa a taky plno kytiček. V předvečer narozenin jsem jí donesla jedenáct květů růžovobílých a popřála ke Dni D.

V pondělí i úterý jsem chodila středem města. První den jsem navštívila homeopatickou ordinaci, abych nějak vyřešila svoje alergie a druhý den jsem byla na masáži páteře. Obě akce jsou alternativní a zdravotní pojišťovna je nehradí. Je to jako když vám pustí žilou. Masáž je úžasná a nedá se ničím nahradit. Jak chybí, tak se utápím bolestí v slzách. Přes oba dny jsem chodila v dešti přes Horní náměstí, které se chvilkami nořilo do kapek deště a mezitím svítilo sluníčko, jakoby jaro už bylo na dosah. Celkem jsem ušla 5000 m. Masážní prostor byl upraven, vymalován, vytapetován a vybaven novým nábytkem. Je to prostředí, které lahodí vnímavému oku. Nová tapeta i obraz, jakož i úžasné květiny doslova ladí celý prostor do klidu a pohody. V rychlosti jsem si udělala tři snímečky, abych zachytila lákavé místo, kam ráda chodím nejen pro životodárnou energii. Nová tapeta lahodící oku Obraz, který mám ráda Nová křesla s květinami

VŠEM LENKÁM BLAHOPŘEJI!

Narozen 20. února 1930 V roce 2013 vydal vl.nákladem půvabnou knížku S autorovým věnováním jsem ji dostala v době úmrtí mého drahouška. Ale začala jsem ji číst až mnohem později. A od té doby ji mám na nočním stolku a často se k ní vracím. Kniha měla velký úspěch, protože vyšla i loni s jinou obálkou, která soutěžila i s jinými knihami. Na str.21 je uvedeno: " Na tomto světě si zaslouží pohlazení i ti, kteří neměli dost sil pro běh na dlouhou trať. Nezatracujme slabé, nemohoucí a vyčerpané. Kolikrát se mezi nimi ocitneme i my." Dnes má autor 87. narozeniny. Srdečně mu gratuluji a přeji zdraví a bezbolestný stav. A

Nedělní odpoledne jsme věnovaly, my obě věrné návštěvnice kavárny U Elviska setkání a rozloučení před odjezdem Marušky do hor. Vždycky ten čas nad kávičkou Americano rychle uletí. Maruška mne šla doprovodit k nádraží, kam jsem si šla koupit chleba žitný a pak jsem čekala na vysokou tramvaj, abych se nechala dopravit do okrajových končin. Celkem jsem ušla 3000 m.

Dnes jsem byla pozvána na oběd. Ráno vypadala cesta nadějně, jenže kolem 11 hodiny začalo silně sněžit. U Mořického kostela dne 17.2.2017 ( Foto : p. Kopáč, net) Tramvají jsem dojela na Náměstí Hrdinů a pak jsem se dokulhala do knihovny. Přestože jsem měla boty opatřené bodci a též hůl s bodci proti sněhu, velmi to podkluzovalo. Šla jsem opatrně. Na oběd jsem šla k Caesarovi, kde byla na meníčku mořská ryba v bylinkovém másle s bramborem a byla to ohromná lahůdka. Pak jsem se vydala přes náměstí ke Galerii Moritz, kde je tramvajová zastávka. Odjela jsem až za kostel Církve husitské a odtud jsem byla nakoupit ještě v obchodě Hruška a pak jsem šla pěšky domů. Celkem jsem ušla 5000 m. Pajdání s holí i soustředění na stav zasněženého chodníku mne velmi unavil. Ale zvládla jsem to bez pádu.

Jan Vávra, pedagog FAMO v Písku poslal dnes tuto nádhernou fotografii jako poděkování za gratulaci k jeho dnešním narozeninám. Je to moje oblíbené místo, kam každoročně chodím vzpomínat. Jen s tím rozdílem, že se do těchto míst prvních schůzek dostávám začátkem června. Ale zasněžená Otava s ostrovem je taky plná zážitků, kdy jsem jako malá holka chodila bruslit, anebo se klouzat po ledě. To bylo už velice dávno. Snímek byl zhotoven 15.2.2017.

Včerejší den na Svátek zamilovaných - 14.2. jsme si objednaly s Maruškou boxík u Elviska. Domnívaly jsme se, že tam bude narváno, ale opak byl pravdou. Zřejmě se to nedá odhadnout. Pokaždé je to jinak. Maruška má už opět nakročíno na odjezd do hor a tak než bychom dlouho telefonovaly, tak se raději sejdeme. Po dobré kávičce jsme šly pěšky na zastávku u hlavního nádraží. Já jsem ještě zaskočila pro dobrý chléb a odjela vysokou čtverkou na náš konec. Celkem jsem ušla 4000 m.

Tři fotografie jsem včera dostala mejlem od nevěsty, která jela na týdenní pobyt do Vysokých Tater. Ráda lyžuje a tak si vybrala i nádhernou destinaci mezi štíty velehor. Po nějakém olomouckém smogu ani památky, modré nebe nad hlavou, úžasný vzduch a sníh akorát na dobrý sjezd. S kamarádkou si tak vybrala místo pro nejkrásnější a zdravý odpočinek .

Učitelka a znalkyně regionální literatury ( 14. 10. 1927 - 7.2.2017 ) S bolestí v srdci oznamuji olomoucké kulturní veřejnosti, pedagogům, kolegům i někdejším žákům, že dne 7. února zemřela po těžké nemoci Mgr. Eliška Blažejová. Rozloučení se konalo ve čtvrtek 16. února 2017 ve 12:40 hodin v olomouckém krematoriu. Sál byl naplněn do posledního místečka. ČEST JEJÍ PAMÁTCE! Bližší údaje o zesnulé http://otavinka.blog.cz/1210/eliska-blazejova

Číslo třináct bylo a je v naší rodině šťastné a osudové. Jak jinak si vysvětlit, že moji rodiče, bráchové a další příbuzní se narodili třináctý den v měsíci ? Třináctka se jako zlatá nit táhla i ostatními důležitými dny. Moje maminka se taky seznámila s tatínkem třináctého, můj bráška též a třináctého dubna se i ženil a já jsem pojala toto nádherné číslo také do svého osudu. Dne 13. února jsem se v Olomouci seznámila s budoucím manželem a posléze zde trvale zakotvila. A pátek třináctého, který bývá pro mnohé nešťastný, já pokládám za pravý opak, protože většinou se vše daří ku prospěchu věci. http://otavinka.blog.cz/1102/trinactka V roce 2011 jsem si udělala přehled zrozenců na třináctý den v měsíci, který průběžně doplňuji. Na třináctku nedám dopustit. A proto doufám, že i dnes bude šťastný den. Dokud žil můj manžel, tak jsem dostávala každý rok právě na třináctý únorový den kytičku. Půjdu si ji dnes koupit a taky si zapálím svíčičku a vzpomenu na svého drahouška.

VLADIMÍR PUHAČ ♥ 13. února ♥ Před 65 lety se ve Šternberku narodil Mgr. Vladimír PUHAČ, básník, textař, scenárista a dramaturg. S rodiči žil do roku 1967 v Uničově a poté v Olomouci, kde v roce 1978 absolvoval FFUP, obor literatura, divadlo a film. Po promoci se odstěhoval do Opavy, kde šest let pracoval na odboru kultury ONV a v letech 1984-1989 byl dramaturgem činohry Slezského divadla. V srpnu 1989 se vrátil do Olomouce, kde působil v Divadle Oldřicha Stibora jako šéf a dramaturg činohry. V roce 1993 pracoval pro makléřské a pojišťovací společnosti, poté jako zástupce přednosty okresního úřadu a posledních osmnáct let na Magistrátu města Olomouce. První báseň publikoval v časopise Odborná výchova. Od konce 60. let se jeho verše objevovaly v časopise Divoké víno. Divadelní, literární a výtvarné recenze začal psát už v době studií a najdeme je na stránkách regionálních i celostátních periodik, např. Tvorba, Reportér, Literární měsíčník, Amatérská scéna, Československý loutkář, Štafeta...

Po dlouhém období šedé oblohy se konečně dnes ráno dne 12. února objevilo sluníčko. Ohromně mne to dalo energii a šla jsem nakoupit chleba a propisovačku. Dvě základní a potřebné věci, které jsem neměla. Ušla jsem 3000 m, protože jsem obešla obchod i z druhé strany. Opravdu jsem si to po dlouhé době na sluníčku užívala. Dýchala jsem zhluboka a bylo mi neskonale příjemně. Byla jsem venku skoro hodinku.Po návratu domů jsem si pustila počítač s písničkou SLUNCE a začala vzpomínat na moudré průpovídky a citáty s tímto slovem. Nejsem jediná komu se po sluníčku stýská. " Slunce je krásné, ale úplnosti dosahuje jen v symbióze s nocí." Jiří Pilka " Slunce vychází jen prot ty, kteří ráno vstávají." Pavel Kosorin " Štěstí je jako slunko. I stín musí být, aby se člověk cítil dobře." Emil Ludwig "Na modré obloze vykvetlo slunce, kohout kokrhá vítá den..." Petr P. Ševčík "Smutek se rozptýlil s východem slunce. Je jako mlha." Ernst Hemingway " ...

Oficiálně byl prohlášen tímto dnem 11. únor, čili 11.2. Stalo se tak 1. února 2009 po podepsání společné deklarace Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání rozhodla Rada evropského společenství už v roce 1991. V České republice se tato možnost naplnila až v roce 2005, kdy ve všech 14 krajích začala fungovat telefonní centra tísňového volání, která jsou navzájem propojena. Na linku 112 se lze dovolat bez SIM karty i bez kreditu. Operátoři ovládají i angličtinu a němčinu. Volání na linku 112 funguje NON STOP a bezplatně. Málokdo zná konzultační pohotovostní zdravotnickou linku - tj. tel. číslo 800 888 155 kam lze zavolat když potřebujete akutně poradit od lékaře, ale myslíte si, že to není na výjezd záchranky a nechcete tudíž blokovat číslo 112. Call centrum 800 888 155 sms: 720 002 655

STŘÍBRNÝ VÍTR Živé město Písku Potkávání s minulostí a tolik duše stisků Kanálky slzí jsou i dnes na dvorečku prolnuté k břízkám do háječku Co jsem si vymyslel věcí, abych nebyl sám vzpomínaje přetěžkán? Bráním se vítězícím myšlenkám na děvčátko bloudící. Červené vlásky z trávy prstýnky Kdesi tiše fouká nedávno ještě poschovávaný zazděný odmítaný Stříbrný vítr Z rukopisu: Vrzání vrátek Autorem této básně je ThMgr. Michael Štojdl, který dnes slaví 71. narozeniny. Více o něm: http://otavinka.blog.cz/1602/70-jubilant-v-pisku SRDEČNĚ GRATULUJI! Ilustrační fotografii vytvořil Roman Jedlička dne 31.12.2016 Co na Písek mám vzpomínek? Ráda čtu poezii oslavence a vždy si vzpomenu na loňskou zahradní slavnost, odkud je i můj snímeček Michaela Štojdla.