ÚNOR 2017
Měsíc hladu
☻
Rok táhne přírodou i krajinou duše,
hned slunce, hned déšť, vedra i mrazy,
listí sláva i pád. A člověk hluše
A slepě jde tím vším. A vchází
do brány dalších dní
málokdy moudřejší.
hned slunce, hned déšť, vedra i mrazy,
listí sláva i pád. A člověk hluše
A slepě jde tím vším. A vchází
do brány dalších dní
málokdy moudřejší.
Člověk bláhový, skromný i ješitný
náš život krátký, náš život vezdejší
může být jasný jak závěj sněhová:
z bělostných vloček tisíce dní,
z nichž každý si zachová
třpyt radosti, jež nikdy nezevšední.
náš život krátký, náš život vezdejší
může být jasný jak závěj sněhová:
z bělostných vloček tisíce dní,
z nichž každý si zachová
třpyt radosti, jež nikdy nezevšední.
(Báseň a ilustrace Ladislav Rusek-Šaman 1927-2012)
Únor je měsícem hladu? No, něco bych si dala. Ale báseň o tom nic neříká a nejen proto je krásná.
OdpovědětVymazatJejda, to by se mi hodilo, nemusela bych vařit, drželi bychom půst...
OdpovědětVymazatTak ať se nám sníh života třpytí...
OdpovědětVymazat