OTAVÍNKA

Snímeček Písku z roku 1922 na počest nového píseckého projektu ČTENÍ Z PÍSKU - kterému přeji hodně informací a návštěvníků ! Kolikrát za modré měsíční noci se na něm ozvala studentská písnička o Putimské bráně, kolikrát se na něm objaly lásky, když vábil jez a srdce pohladil stříbrný vítr, jenž střásá jehnědy, ohýbá vršky stromů a milencům otvírá náruč. (Ladislav Stehlík: Písecký most. - Luk královny Johanky. Praha 1969.) *********************************************************************************************************************** od Libušky Kašparové ************************************************************************************************************************ od Jitky a Franty Laurových ********************************************************************************************************************************* od prof. Zbyňka Blechy ************************************************************************************************************************** od rodi...

BILANCE Někomu zbylo chvění po motýlích křídlech někomu siné světlo odlesků a nedosněný sen a pozdržený výdech a trochu černé barvy po blesku A někomu už zbývají jen ruce v klíně jako dvě pádla na dně pramice a vyčesaný vlas a vůně po květině a ještě touha domů vrátit se (Zbyněk Šiška) Ilustrace - Ladislav Rusek

Prosincová soutěž na Blogu Starého Dinosaura byla velmi zajímavá. Určovaly se erby a znaky českých a slovenských obcí a měst.

Za tónů varhan a Mendelssohnova Svatebního pochodu jsem byla před 46 lety doprovázena tatínkem do svatební síně na písecké radnici. Devět rudých růží jsem dostala k výročí od manžela. Na svatbě jsem měla bílé kaly.

Větvička jedličky se jmelím převázaná červenou mašličkou byla tradičním doplňkem přáníčka na Štědrý den dopoledne. Když jsem byla malá holčička chodívala jsem vždycky po návštěvách s maminkou. Navštěvovaly jsme sestry Popílkovy, které bydlely v rohovém domě na ulici Pražské. Mám dojem, že jedna z nich jménem Jarmila, byla někdejší středoškolská profesorka na Obchodní akademii v Písku. Jejich pokoj byl vždy provoněn směsí tabáku a skořice a moc se mi tam líbilo. Asi od dvanácti let jsem za nimi chodila sama a vždycky jsem se moc těšila. Pokaždé děkovaly za jmelíčko, které vyndaly z kytičky a pověsily na lustr a větvičku z jehličňanu daly do vázičky a přidaly na ní svíčičku, jednu kouli a vánoční dess byl hotov. U nás doma i u přátel se říkalo, že darované jmelí přináší štěstí. Tato pověra se dodržovala i po mém odchodu na Moravu. Dokud žila maminka, posílala mi každý rok pár větviček jmelí a taky i já posílala domů několik větviček zeleného a zlatého jmelí. Na Moravě jsme si jmelí až do...

Zbyněk Šiška SVĚTLO VĚČNÉ Bohuslavu Červinkovi Jen v životě je světlo věčné to které budí nás ale tam dál tam na konečné přece jen vládne čas Něco je v rytmu odcházení něco je v návratech stromům tu po nás zbude chvění a květinám náš dech (Ze sbírky Z MILOSTI SLOVA, 2007) (autor - Ladislav Rusek)

BOHUSLAV FRANTIŠEK ČERVINKA Fotografický dokumentarista a člen výboru literární sekce Vlastivědné společnosti muzejní a Literárního klubu Olomouc Narozen 10. června 1947 Olomouc Zemřel 28. prosince 2011 Šternberk ♥ Syn lidového písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904-1989), který byl rodově spřízněn se spisovateli: Aloisem Zábranským (vl. jm. František Červínek) z Nákla (1858-1921) a Janem Čepem z Myslechovic (1902-1974). Bohuslav mladší prožil dětství ve Chválkovicích a Pavlovičkách. Vyučil se elektromontérem a po vojně vystudoval večerní Střední průmyslovou školu elektrotechnickou, kde maturoval v roce 1974. Působil v Lutíně, kde zprvu pracoval v Lisovnách nových hmot a později ve firmě Linaform. Ze zdravotních důvodů odešel v roce 1997 do invalidního důchodu. Ve volném čase se plně oddal všem svým láskám, které podědil od svého otce: lásce k hudbě, malířství, historii, literatuře, místopisu a fotografii. Po chvilkách zpracovával literární pozůstalost otce. Rukopisné básně, povídky, ...

Krkolomný sjezd Ptá se lyžař: "Je pravda, že sjezd z toho kopce je hrozně nebezpečný?" "To je kec, všichni se zabijí až dole!" Zlato a alkohol První lyžař proletěl cílem, srocuje se kolem něj dav reportérů, k těm nejbližším zavane silný alkoholový odér. V rámci bontonu však zůstanou navenek neteční. A už je tu první otázka pro šťastného vítěze a přicházejí další a další. "Co byste označil za nejdůležitější faktor, který vás dovedl až sem, na nejvyšší stupínek?" zajímá se jistý pisálek. "Vždycky jsem říkával, že nejlepším receptem na úspěch jsou dobře namazané lyže," povídá šampion, "dnes bych k tomu ještě rád dodal - nejlepším receptem na úspěch jsou dobře namazané lyže a dobře namazaný lyžař..." Víte, kdo je v zimě nejmenší? Silničáři, ty vůbec není vidět. Pokažené hory "Tak jak bylo na horách?" "Nanic, v novinách psali, že na Šumavě je starý prašan, ale byli tam samí mladí a všichni švorc!" Nejlepší přítel Dva ma...

"V dobrém manželství si partneři střeží svou samotu. Jakmile si uvědomí, že i mezi nejbližšími bytostmi stále existuje nekonečná vzdálenost, může z toho postupně vzejít nádherný společný život. Stačí, když budou milovat vzdálenost, která mezi nimi zůstává a která umožňuje, aby na pozadí širokého nebe... Vnímali druhého jako celého člověka." RAINER MARIA RILKE (1875 - 29.12.1926 )

Autor fotopoezie - Petr Šafránek

" Pravda je jenom jedna. Kdo lže, má daleko větší výběr." VLADIMÍR DVOŘÁK ( 1925 Písek - 28.12. 1999)

Často vzpomínám na svého Velkého bratra. Poslední dobou zejména na čas, kdy mě vozil na sáňkách. Měla jsem pět let a on byl v maturujícím ročníku Obchodní akademie. Dolů se Šobrovny jsme jeli oba a nahoru mi táhl na saních. Tenkrát jsme bydleli na Harantovce. Občas jsme dostali nějakou husičku na vykrmení a oba jsme museli chodit do kůlny na dvoře, kdy byla husa ve dřevníku. Krmili jsme ji šiškami a museli jsme tak činit tajně, protože domácí nedovolili přechovávat v domě jakékoliv zvíře. Dnes se mi zdá, že to i věděli, ale tvářili se prapodivně. Můj bráška jezdil hodně na kole a pořád lepil galusky. Jeho pokojíček s okny na ulici jsem po jeho odchodu na studia do Prahy dostala já a ohromně jsem si ho užívala. Bráška moc často domů nejezdil asi tam měl nějaké jiné zájmy. Přebýval nějaký čas u strýčka Vojtěcha v Holešovicích, jindy zas na Smíchově u tety Vlasty. Když promoval, tak se i ženil, aby se to vzalo najednou a dělo se tak 13. dubna 1957, když mu bylo dvacetčtyři let. Životní ...

Před 91 lety - dne 27. prosince 1920 se narodil český herec Jiří Sovák, vl. jm. Jiří Schmitzer. " Chudej člověk nemůže bejt moc vtipnej a veselej, protože musí v jednom kuse myslet na to, že nemá prachy. A to je samo o sobě smutný."

" VĚNOVAT SE ASTRONOMII ZNAMENÁ ČÍST BOŽÍ MYŠLENKY." JOHANNES KEPLER ( 27.12.1571 - 1630)

Nová básnická sbírka Zbyňka Šišky ilustrovaná Ladislavem Ruskem vyšla v prosinci t.r. Půvabnou knížku s názvem "PŘEVTĚLOVÁNÍ" jsem dostala pod stromeček s věnováním obou autorů. Nejvíc jsem byla potěšena básněmi " pro Otavínku" - ne, že by byla dedikovaná mojí maličkosti, ale po jejich přečtení jsem se do nich zamilovala. TAJEMSTVÍ Prý každá řeka něco ví prý každá něco skrývá Jenomže žádná nepoví o čem si v noci zpívá To co si někdy domýšlím jsou jenom prázdná slova a to co o bolesti vím život si pod čepici schová VŽDYCKY Řeka je spěchající voda štěstí jen perla zbloudilá Nevíme, kdo nám ruku podá až potká nás ta chvíle zlá Nic nepřichází z nekonečna vždycky nás něco zamrzí Láska jen proto je tu věčná že nestydí se za slzy SETKÁNÍ PO LETECH Na nebi čistá luna odcházela a kolem rostl slunný den a ty ses šťastná nevěřícně chvěla jako se chvěje hrstka pěn Byla to nepředstavitelná chvíle byl to ten dlouhý nehýtek jímž hledali jsme písně zbylé v plynoucích vlnách starýc...

Nový přírůstek do sovího království jsem dostala pod stromeček. Jednotlivě ji uvidíte v Galerii. Jde o sovu houkací. Dělá hů a hú a hů. A můžete si zazpívat i písničku " Když ta sova tolik houkala..."

(Pro paní Hanu Š.) Zlomky štěstí s vánočním přáním Skýpaly kéž by Vám v duši stále zpívaly jak gramodeska dlouho hrající anebo verše psané při svíci Jak víte jsem už stár a spěju ke konci Dny jsou si podobné jak Číňan s Japonci leč dobrá přátelství v srdci nerezaví proto Vám přeji co nejpevnější zdraví A dočkám-li se ještě dalších let s Vašimi diáři a svazky moudrých gnómů znovu Vám popřeji aby Vás těšil svět ve stínu Mořice a václavského dómu Váš Augustin Skýpala (Prosinec 2011)

Naše děti přijely po třinácté hodině, aby předaly dárečky a také si jiné odvezly. Od té doby, co se odstěhovaly mimo město zachovávají zajímavý vánoční rituál. Navštíví nejbližší příbuzné a k večeru se vrátí domů, aby si udělaly Vánoce podle svého. Letošní stromeček Jmelí zelené se zlatým ve vázičce pro štěstí, když je darované a přes kořeny vezené. Velkou radost měly obě autorky z knihy "Pohádky pro kulíšky" Děda s vnučkou a s nevěstou Syn a vnuk po dlouhé době před objektivem ♥ Letošní Štědrý den s dětmi byl velice pohodový. Všichni dostali dárky, s kterými byli ohromně spokojeni a děda dostal moc dobrou vánočku. ♥ ♥ ♥