ŠKVARKY

 
Na blogu diviznacky jsem v článku " Něco teorie o spaní" našla
obrázek škvarků. Jen jsem se na něj podívala, okamžitě se mi
začal odvíjet v hlavě film příběhu, který se udál před více než
čtyřiceti lety. Pobývala jsem poprvé v Olomouci, kde jsem byla
na praxi a šest týdnů jsem každý den pojídala chleba se sádlem
a škvarky nebo chleba se škvarky s horčicí, eventuelně s cibulí.
V jednom pokoji na ubytovně jsme pobývaly tři holky. Danica od
Hranic, Majka z Kojetínska a já z Písku. Obě spolužačky jezdily
dvakrát týdně a na víkend domů, ale já do Písku nemohla. Největší
problém byl v tom, že jsme musely zaplatit hned celý pobyt a tak
mě zbylo asi 50 korun. Domů o peníze jsem psát nechtěla, už tak
měla maminka problém, jak sehnat peníze na tak dalekou cestu.
Byla jsem proto vděčná, že děvčata přivezla sklínku sádla se
škvarky a vůbec mi nevadilo jíst tuto dobrůtku na různé způsoby
šest neděl. O nedělích jsem chodila na oběd ke známým, ale
musela jsem u nich vydržet celý den, protože ta ubytovna měla
zvláštní režim. Přes sobotu a neděli nebyla v činnosti a snad jen
díky tomu, že vrátný byl v Českých Budějovicích na vojně, jsem
měla dovoleno tam přes víkend zůstat.

 

Komentáře

  1. To muselo být hrozné, já když mám sníst škvarky tak jedině ochucené a k jednomu chlebu sklenici okurek, toto dobrůtku moc nevyhledávám. Když se namelou s česnekem jde to, ale jednou ročně.:)

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Milá Haničko, hlad je nejlepšá kuchař. Nutno podotknouti, že od roku 1976 tyto laskominky nesmím a tak mi ta chuť zůstává jen ve vzpomínkách.

    OdpovědětVymazat
  3. Mimochodem super nový zimní design!!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj moje milovaná Otavínko,moc děkuji za krásné přáníčko,cos mi poslala mailem i na blogu.
    Obálka zatím nepřišla,ale dnes do schránky teprve půjdu,tak možná.Určitě ti dám vědět.
    Díky,že na mě moc myslíš a jsou u mě trochu novinky,tak to napíšu brzy na blog.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc Ti děkuji za přáníčko u mne!Moc mě to potěšilo!:) To je smutný příběh, nemoct jet domů za rodinou.Škvarky mám ráda a čas od času si je s velkou chutí dám.

    OdpovědětVymazat
  6. Já mám škvarky, nejlépe rozemleté se sádlem, také moc ráda, ale jíst je denně šest neděl, to je docela dlouho. A ve vzpomínkách je jíš, tak se ti ani nepřejedly, co?

    OdpovědětVymazat
  7. No já už se můžu na škvarky na obrázku jen dívat.-:) Pohled je to hezký!-:))

    OdpovědětVymazat
  8. Koukám, koukám, ale škvarky k nakousnutí a hřešení nevidím. Asi je to ten krajíc, který jsi z nouze lupala šest neděl. Ale na hlad jsi nezašla, to je hlavní...

    OdpovědětVymazat
  9. Škvarky mám také ráda.Je to vzpomínka na dětství.Chleba se sádlem nebo se škvarky jsme si nosili na školní svačiny.

    OdpovědětVymazat
  10. Škvarky jedině ještě teplé, křupavé a jen tak zobat a k tomu měkký chlebíček, to není špatné. Ne však moc často.

    OdpovědětVymazat
  11. [11]: Milá Hani, kdybych je snědla, tak se slinivka zblázní a já s ní. A tak se o to nepokouším. Ale je to vůně rozkošná, když se to čerstvě smaží.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .