SOBOTA 17. 12.


                                                                      DůM   U  KOULÍ

    S píseckou vzpomínkou na Měsíc nad řekou,

z okna domu hledím za řekou Otavou.

Tady  psal Fráňa Šrámek Splav,

kamera obscura š´tastný svět , mé prožité mládí.

Ale pohled ve směru tekoucí řeky

je plynutím života, v čase možná už neexistujícím.

Stříbrný vítr  vane v srdci, oblázek padá na hladinu,

kruhy na vodě, kámen klesá ke dnu,

chvíle přítomnosti hyne svou vahou. 

 

BOHUMIL  ŽDICHYNEC

( Z knihy: Hamlet v tekuté době. Aesculapus. Praha 2017. S. 105.)  

 


 

Komentáře

  1. Krásné a moudré. Stříbrný vítr nás všechny kdysi okouzlil.
    Svatka

    OdpovědětVymazat
  2. Stříbrný vítr vane ze všech plání. Okouzleni poetikou Fráňi Šrámka nezapomínáme na ni. Libuše

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je půvabné, jak v komentářích Svatka i Libuše souzní. Jakoby čekala jedna na druhou. Dvě básnířky z Moravy. už se mi jeden čtenář meilem ptal, zda nepíšete společné básně. Jako první je vždy kroměřížská básnířka a pak z Vrchoslavic. Děkuji!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .