ADVENTNÍ SÁŇKOVÁNÍ

 

 

 


Znáte kopeček u zámku v Náměšti? To je takové téměř posvátné místečko až na samém vrcholku a odtud když sjedete dolů, tak jste na náměstí v Holomoci. A to jsme si včera s Tomem zkusili, jaké to je, když za mrazivého povětří jedete po půlnoci ztichlou krajinou, kde svítí jen hvězdičky na obloze.

Ohromně jsme si to užívali. Janinka měla po promoci, Tomáška už hlava nebolela a naše cesta šupem dolů byla jedinečná. Byla dlouhá čtrnáct kilometrů, ale dole jsme byli dost rychle. Měli jsme dřevěné sáně, tak akorát pro dvě spřízněné dušičky. Když jsme dojeli na olomoucký rynek, tak tam byl stánek se svařákem pro zbloudilé jedince. Zahřáli jsme se, ale domů do kopečka se nám nechtělo  a tak jsme seděli na saních, popíjeli horký nápoj a rozjímali o životě. Mého básníka občas přemohla ona básnická chiméra a mluvil ve verších, které se tak nádherně poslouchaly až srdce plesalo. Někdy to bylo až k usedavému pláči, ale je-li někomu dvacet, tak je to jiné. Ta dušička schovaná pod kožíškem je ohromně citlivá. Pak jsem se probudila,

Byly čtyři hodiny  a zazvonil mobil. Volající popřál dobré ránko a všechny chmury se rozpustily a byl hezký den.

 

 

 

Komentáře

  1. Lydie
    Škoda, že jsou to jenom sny. Ale jsou krásné.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .