ÚNOROVÁ KROČKYÁDA


                                                    Z 28 dnů jsem si vykročila celkem pětkrát.

                                                   I když slůvko vykročila je poněkud nepřesné,

       protože jsem spíše dokulhala z taxíku či do něj.

     Šlo zejména o moje cesty k lékaři nebo na poštu. 

 Celkem jsem zvládla pouhé 2 km.

Měla jsem sice jiné ambice, ale k noze se přidala

blokáda páteře a tak jsem mnohdy ani

nemohla ležet natož chodit. Protože nemohu

užívat nic od bolesti a masérky nejsou o tomto

čase k dispozici, tak trpělivě čekám, až to zase

nějak přejde. Paralen na to moc nezabírá.  

Komentáře

  1. Haničko, máš podobné potíže, co má můj muž. Sebe už ani nesleduji, nejvíc ty ruce trnou a bolí, ale dělám co můžu. Jsi stejně dobrá, jak dáváš krásné básničky, citáty, vzpomínky. Denně je čtu. Takové pohlazení na duši to je pro mne v tom divném čase. Držím palce, aby tě co nejméně bolelo vše, co tě trápí.

    OdpovědětSmazat
  2. Haničko, to víš, už to není s námi žádná hitparáda, já taky jdu spíš na taxík, mně to už chodí hodně špatně a po včerejší cestě k lékaři a chvíli na nákupu jsem byla zničená já i manžel. On mě trpělivě doprovází, pokud někam musím, jinak chudák nakupuje sám nebo děti. Tak nám držím pěsti, abychom ještě nějaký čas vydržely a ta ošklivá pandemie zmizela do pryč.

    OdpovědětSmazat
  3. Libuše

    Haničko, manželova stařenka říkávala, že nejhorší je přečkat zimu. A březnem by se mohla už přesunout na předjaří. Takže trochu optimismu, zima jednou skončí a bude veseleji.

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

JARO

ZÁCHRANNÝ KRUH

CELESTÝNOVY KROKY