SNY PETRA ŠAFRÁNKA
U zimních potoků něco hledám, něco,
co jsem ještě neztratil ani nenašel.
Nádherné reliéfy olší v bílém
zasněžené houští vrb, trnek a šípků,
doprovází živou vodu.
Krajkoví ledu si hraje na čočky a zrcadla,
pod ním proudí vodní hádci
a vyprávějí ledu o kamenech u dna,
které jsou stejně krásné a chladné.
Jak žijí vodní panny zakleté do duhy pstruhů?
(úryvek z básně Sny vodnářů. In: Krajina kvetoucí v duši.Poznání Olomouc 2002.S.25)
Ing. Petr Šafránek
pedagog, skautský činovník, básník, publicista
Narozen před 75 lety - dne 7. února 1946
v Holici u Olomouce.
Po maturitě na Střední průmyslové škole strojnické v Olomouci
nastoupil do Uničovských strojíren. Zprvu pracoval na montážích
bagrů a jeřábů, od ledna 1965 působil v konstrukci. O rok později
obdržel od ředitele strojíren nabídku studovat konstrukční obor,
dopravní a manipulační stroje na VUT v Brně. Po promoci
v roce 1970 se oženil a nastoupil do technologické konstrukce.
Záhy poté narukoval na vojnu do Lešan v Posázaví a později
byl převelen do Slavičína. Věnoval se hodně sportu. Po
vojně se vrátil do Uničova, odkud odešel koncem roku 1976
do Olomouce, kde působil ve Výzkumném ústavu Sigma.
V roce 1983 začal pedagogicky působit na SPŠS, kde učil
strojírenskou technologii, konstrukci, nauku o materiálech
a technická cvičení. Po Sametové revoluci 1989 se stal
ředitelem školy a tuto funkci obhájil i v letech 1993, 1998
i po roce 2002. V mimoškolní činnosti se věnoval práci
s mládeží, napomáhal znovuobnovení Junáka v Olomouci
a dvě období byl zástupcem náčelníka okresní rady. Od mládí
se věnoval literatuře.
Niterný vztah získal přátelstvím s Ladislavem Stehlíkem a Jaromírem Tomečkem.
Obdivoval básnické dílo Jana Skácela (který se mj. narodil také 7. 2 1922),
Jaroslava Seiferta, Fráni Šrámka a Františka Hrubína. Publikoval v časopise
Skautská stopa i v studentském periodiku Vodopád. Jeho básně vycházely
na novoročenkách, ale také ve sbírkách vydávaných vlastním nákladem, které měl
pro přátele. Jeho básnická žeň kolovala nejen mezi pedagogy, ale i žáky.
Vlastní poezii psal na počítači a sám si k ní vytvářel i zajímavé ilustrace. Koncem let
devadesátých spatřily světlo světa tyto sbírky: Znamení vodnáře (1996),
Hledání poezie všedního dne (1998), Nápadičky pro dětičky (1997),
výběry – Pro dlouhou chvíli (1998), Za všechno mohou ženy, víno
a zpěv (1997), Místní cestopis (1998), Listy láskám (1999)
a příležitostné básně na volných listech doplněné kresbou či fotografií.
Hlavními inspirativními motivy jeho básní byly láska, příroda,
vzpomínky na dětství a zážitky. Jeho doménou se stala přírodní lyrika
a reflexivní poezie. V letech 1999 až 2002 byly Šafránkovy básně
publikovány také v malých bibliofiliích, které vydala literární sekce
Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Malé výbory z tvorby
olomouckých autorů vyšly s názvy: Verše, myšlenky a aforismy z konce
století (1999), Pour féliciter (2000), Žena a láska (2000), Děti a dětství
(2001), Olomoucké kašny (2001), Verše z cest (2002) a Verše o Moravě (2002).
Knižně, v olomouckém nakladatelství Poznání vyšla šedesátistránková
básnická sbírka jubilanta s názvem Krajina kvetoucí v duši (2002).
Ing. Šafránek pravidelně přispíval nejen do jubilejních sborníků VSMO,
ale i školních almanachů na Moravě. Zabýval se také historií obce Holice či
skautskou činností v rodišti a dalšími aktuálními událostmi. Jeho články
najdeme od roku 2001 na stránkách místního měsíčníku Holické noviny.
Aktivně se podílel také na činnosti literární sekce při přípravě literárních
večerů. Hojně navštěvované jsou také jeho autorská čtení v Knihovně
města Olomouce, která se již několik let konají u příležitosti svátků poezie.
Jeho tvorba je uvedena rovněž v databázi Čtení z Písku, protože některé jeho
básně a fotografie opěvují nejen královské město, ale i Pootaví. Spolupracuje
s rodinným a komunitním centrem pro všechny generace RC Heřmánek,
které sídlí v Holici. V listopadu 2020 bylo natočeno video o tom, jak
pohádkový dědeček Petr čte dětem pohádku Kouzelná hůlka.
Milý oslavenče Petříku!
U příležitosti Tvého životního jubilea a 75. narozenin, zde
prezentuji přáníčko jménem všech, kdo mají rádi Tvou
poezii. Přeji Ti zejména zdraví, štěstí a co nejvíce pohody!
Vyhledejte si ještě tyto stránky:
http://www.ctenizpisku.cz/cteni_dila/moje-otavinka/
https://otavinka.blogspot.com/2016/02/jubilejni-setkani.html
Jak jsem potkala básníka. publ. 7.2.2016
Připojuji se k blahopřání. A děkuji za krásnou báseň a všechny informace. Ten, kdo miluje poezii, zůstává dlouho mladý. Svatka
OdpovědětVymazatZdravím ještě jednou Petra,emailem jsem mu popřála pro jistotu již včera večer. Je to milý, něžný člověk, milující přírodu a určitě i lidi. Ať je hlavně zdráv♥
OdpovědětVymazatK výročí přeji panu Petrovi hlavně zdraví, štěstí a dál přízeň můz i nás, čtenářů. Mám ráda jeho občasné e-maily, ve kterých mi posílá svoje soubory mouder i poezii. I Hanička se stará o to, aby žádný jeho počin nezapadl. Oběma přeji hodně dalších dobrých dnů a nápadů ☺
OdpovědětVymazatI já přeji nadanému panu básníku Petrovi pevné zdraví a spoustu inspirace do další tvorby. Jindra.
OdpovědětVymazatPřidávám se k houfu gratulantů s přáním zdraví, pohody a tvůrčího elánu. ☺
OdpovědětVymazatLibuše
OdpovědětVymazatOpožděně ale přece se přidávám do řady gratulantů. Přeji pevné zdraví a hodně tvůrčí inspirace.
Milému Petříkovi přeji k významnému jubileum hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a lásky celé rodiny. Také gratuluji ke všem nádherným veršíkům.
OdpovědětVymazat