VÝROČÍ ÚMRTÍ 1. KNIHOVNÍKA

 

Před 95 lety – dne 23. října 1925 v Praze zemřel

prof. Antonín ŠPRINC, středoškolský pedagog, 

knihovník a první ředitel Městské knihovny 

v Olomouci.  


 

Narodil se 9.2.1887 v Olomouci. Po maturitě na Slovanském 

gymnáziu si zapsal češtinu a němčinu na Univerzitě Karlově 

v Praze. V jeho vysokoškolském indexu je podepsán i jeden 

z jeho učitelů – prof. T. G. Masaryk. Dva semestry se zdokonaloval

v němčině na univerzitě ve Vídni. Každé prázdniny se věnoval své 

veliké lásce – knihovnictví, jako knihovník Národní jednoty. 

Z amatérského nadšení se posléze vyvinul zájem profesní, který 

prof. Šprinc zdokonalil studiem v knihovnickém centru 

v Lipsku. Zprvu byl středoškolským profesorem na gymnáziu 

v Zábřehu na Moravě a na Obchodní akademii v Prostějově, kde 

rovněž založil okresní osvětový sbor. K 1. srpnu 1920 byl 

jmenován ředitelem první české Městské knihovny v Olomouci. 

Její knižní fond během svého působení rozšířil  pětinásobně. 

Na předměstích vytvořil sedm knihovních poboček. Založil

samostatné oddělení pro mládež a veřejnou čítárnu. Svým 

přívětivým vystupováním a činorodým idealismem získával nové 

a nové dobrovolné spolupracovníky. Sám přitom vyučoval ve státních 

knihovnických kurzech a pořádal knihovnické aktivy. Byl svolavatelem 

a organizátorem Prvního sjezdu knihovníků čs. veřejných knihoven, 

který se konal v Olomouci 17. června 1923. Prof. Šprinc byl rovněž 

aktivním činovníkem Spolku čs. knihovníků. Udržoval korespondenci 

s významnými osobnostmi české literatury. V jeho pozůstalosti 

se zachovaly dopisy Jaroslava Vrchlického, Jiřího Mahena, Arne Nováka 

a Václava Tilleho. Citace v jeho četných článcích svědčí, že sledoval 

odborné publikace a periodika v zahraničí. Předmětem zájmu prof. 

Šprince byla problematika věcných katalogů, otázky četby mládeže 

a psychologie čtenáře. V odborných kruzích je prof. Šprinc dosud 

považován za největšího odborníka v knihovnictví, který svými 

názory výrazně předešel svou dobu. Pod jeho vedením se 

olomoucká Městská knihovna vyvinula v přední instituci kraje.  Byl 

i nadšeným esperantistou. Od roku 1912 psal do olomouckého 

Pozoru divadelní kritiky, ve Stráži Moravy redigoval Hlídku národní 

výchovy a osvěty. V roce 1925 se projevila jeho těžká nemoc 

dvanácterníku. Po třech komplikovaných operacích ve věku 38 let ve

vinohradské nemocnici zemřel.  Byl pohřben na Ústředním hřbitově 

v Olomouci, kde náhrobek z černé žuly je opatřen cenným bronzovým 

reliéfem jeho portrétu, který drží v ruce knihu od sochaře Julia Pelikána.


 

( Smejkal, B.: Antonín Šprinc. Medalion k 100. výročí narození. Olomouc,

 Okresní knihovna 1987.)

 

                  " KNIHOVNA  NAUČÍ  LIDI  TECHNICE  DUŠEVNÍ

                     PRÁCE A  VZBUDÍ  POTŘEBU  VYŠŠÍCH  HODNOT."

                                                      ANTONÍN  ŠPRINC

Komentáře

  1. Takoví lidé dali základy českému knihovnictví. Škoda, že pan A. Šprinc zemřel v poměrně mladém věku.

    OdpovědětVymazat
  2. Hanička, je moc dobré, že sa venuješ na svojom blogu osobnostiam o ktorých málokto vie že existovali. Treba si veruže pripomínať a nezabúdať... Prajem pekný zvyšok víkendu! 🌞

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .