VÝROČÍ ÚMRTÍ 1. KNIHOVNÍKA
Před 95 lety – dne 23. října 1925 v Praze zemřel
prof. Antonín ŠPRINC, středoškolský pedagog,
knihovník a první ředitel Městské knihovny
v Olomouci.
Narodil se 9.2.1887 v Olomouci. Po maturitě na Slovanském
gymnáziu si zapsal češtinu a němčinu na Univerzitě Karlově
v Praze. V jeho vysokoškolském indexu je podepsán i jeden
z jeho učitelů – prof. T. G. Masaryk. Dva semestry se zdokonaloval
v němčině na univerzitě ve Vídni. Každé prázdniny se věnoval své
veliké lásce – knihovnictví, jako knihovník Národní jednoty.
Z amatérského nadšení se posléze vyvinul zájem profesní, který
prof. Šprinc zdokonalil studiem v knihovnickém centru
v Lipsku. Zprvu byl středoškolským profesorem na gymnáziu
v Zábřehu na Moravě a na Obchodní akademii v Prostějově, kde
rovněž založil okresní osvětový sbor. K 1. srpnu 1920 byl
jmenován ředitelem první české Městské knihovny v Olomouci.
Její knižní fond během svého působení rozšířil pětinásobně.
Na předměstích vytvořil sedm knihovních poboček. Založil
samostatné oddělení pro mládež a veřejnou čítárnu. Svým
přívětivým vystupováním a činorodým idealismem získával nové
a nové dobrovolné spolupracovníky. Sám přitom vyučoval ve státních
knihovnických kurzech a pořádal knihovnické aktivy. Byl svolavatelem
a organizátorem Prvního sjezdu knihovníků čs. veřejných knihoven,
který se konal v Olomouci 17. června 1923. Prof. Šprinc byl rovněž
aktivním činovníkem Spolku čs. knihovníků. Udržoval korespondenci
s významnými osobnostmi české literatury. V jeho pozůstalosti
se zachovaly dopisy Jaroslava Vrchlického, Jiřího Mahena, Arne Nováka
a Václava Tilleho. Citace v jeho četných článcích svědčí, že sledoval
odborné publikace a periodika v zahraničí. Předmětem zájmu prof.
Šprince byla problematika věcných katalogů, otázky četby mládeže
a psychologie čtenáře. V odborných kruzích je prof. Šprinc dosud
považován za největšího odborníka v knihovnictví, který svými
názory výrazně předešel svou dobu. Pod jeho vedením se
olomoucká Městská knihovna vyvinula v přední instituci kraje. Byl
i nadšeným esperantistou. Od roku 1912 psal do olomouckého
Pozoru divadelní kritiky, ve Stráži Moravy redigoval Hlídku národní
výchovy a osvěty. V roce 1925 se projevila jeho těžká nemoc
dvanácterníku. Po třech komplikovaných operacích ve věku 38 let ve
vinohradské nemocnici zemřel. Byl pohřben na Ústředním hřbitově
v Olomouci, kde náhrobek z černé žuly je opatřen cenným bronzovým
reliéfem jeho portrétu, který drží v ruce knihu od sochaře Julia Pelikána.
( Smejkal, B.: Antonín Šprinc. Medalion k 100. výročí narození. Olomouc,
Okresní knihovna 1987.)
" KNIHOVNA NAUČÍ LIDI TECHNICE DUŠEVNÍ
PRÁCE A VZBUDÍ POTŘEBU VYŠŠÍCH HODNOT."
ANTONÍN ŠPRINC
Takoví lidé dali základy českému knihovnictví. Škoda, že pan A. Šprinc zemřel v poměrně mladém věku.
OdpovědětVymazatHanička, je moc dobré, že sa venuješ na svojom blogu osobnostiam o ktorých málokto vie že existovali. Treba si veruže pripomínať a nezabúdať... Prajem pekný zvyšok víkendu! 🌞
OdpovědětVymazat