DUŠANOVY KROKY
Devátý duben byl ve znamení lékařského vyšetření v nemocnici.
Oba pány doktory, nynější profesor a přednosta kliniky i pana doktora
PH, jsem poznala už před čtrnácti lety. Dokonce si přednosta vzpomenul
na to, že jsem ten komplikovaný pacient s alergiemi, warfarinem
a dalšími anomáliemi.Na kliniku jsem jela taxíkem objednaným už
v neděli. Byl přistaven zcela jinde, než jsem si objednala, prý mu to
nikdo neřekl. Celé město bylo ucpané a tak můj příjezd do nemocnice
byl opravdu na poslední chvíli. Ale ničemu to nevadilo, protože pan
přednosta přišel až o hodinu později. Pak jsem šla čekat na jiného
pána, který určoval termín a vysvětlovat technické požadavky.
Z nemocnice jsem se vypotácela v půl 11 hodin, počkala na bus
a následně odjela tramvají do středu města. Pak jsme šly s kamarádkou
Aničkou na oběd do Riegrovky a já pak odjela tramvají přes hlavní
nádraží vlakové na naše předměstí. Vystoupila jsem U Husova sboru
a došla nakoupit do Hrušky. Pak jsem se vydala kolem paneláků a přes
palouček domů. Přišla jsem ve 13 hodin, tedy jsem byla venku
pět hodin a ušla jsem celkem 2 000 m.
Hani, přeju ti příjemnější a splavnější vycházky ;-)
OdpovědětVymazatPo doktorech neradno choditi, ale když je to třeba, co dělat,že?
OdpovědětVymazatHani, věřím, že jsi toho měla plné kecky, ale nenapsala jsi, jak jsi uspěla. Půjdeš do nemocnice ležet? A býváš někdy na skype?
OdpovědětVymazat