DÁMSKÁ JÍZDA

Dnešní den - devatenáctý červenec - jsme zasvětily
báječnému výletu po Hané. Byla jsem tomu náramně
nakloněna, protože ač přes půlstoletí žiji na Moravě,


v Čechách pod Kosířem jsem byla dnes poprvé. Busem
bych se tam asi nedostala, ale tím, že oslavenkyně
červencových narozenin mne nabídla, že bychom si
mohly udělat společný výlet, tak jsme ho zrealizovaly.
S krásným červeným autíčkem na mne čekala na trase,
dvě zastávky od lázeňského městečka Slatinice. Tam jsme taky
jezdívali s drahouškem několik let, ale spíše prstem po mapě.
Cílem naší cesty byla malebná hanácká vesnice ležící na
úpatí Velkého Kosíře asi 12 km od Prostějova. První naše
kroky nás vedly do zámku v Čechách pod Kosířem.

Z parkoviště ke kostelu

u kostela

Mapa parku a objektů

Zámek


Před vchodem do zámku

Klasicistní skvost obklopený romantickým parkem o rozloze
více jak 21 hektarů patří k nejcennějším objektům historické
zeleně na Moravě a je spjat se šlechtickým rodem Silva
Tarouca. Přítelem této hraběcí rodiny byl český malíř
Josef Mánes ( 1820-1871), který sem jezdil a tvořil v letech
1849-1870.
Zámek se již několik let opravuje a též některé další objekty.
V letech 1953-2005 zde byl dětský domov. Od roku 2011 zde
probíhá rekonstrukce. Letos od 2. dubna byl částečně
zpřístupněn veřejnosti a také zde byla vytvořena stálá
filmová expozice Jana a Zdeňka Svěrákových.

Autíčko Kukyho

Schodiště z přízemí

Expozice díla J. a Z. Svěrákových

Kromě všech
filmů nás vítá již v průjezdu zámku autíčko Kukyho. V několika
místnostech se můžeme seznámit s některými postavami,
fotografiemi a pomůckami při natáčení šesti filmů. Už
v půl jedenácté se konala ve velkých pantoflích prohlídka
deseti místností interiéru jižního křídla zámku zařízeného
ve stylu Fr. Josefa II. Silva Taroucy z přelomu 19. a 20.
století s obrazy Josefa Mánesa. Prohlídku komentoval
Dominik Horák, student prostějovského gymnázia. Oba
zaměstnance jsem si vyfotila a dovolila jsem se uvést
je na svém blogu. Druhé jméno je Kateřina Řezníčková.

Zaměstnanci zámku

Poté jsme se vydaly do parku hledat společenské
schodiště, Levandulovou kavárnu, která je v provozu až od
13 hodin. Šly jsme se podívat na někdejší pavilón Josefa
Mánesa, který se také pilně opravuje a vyhledaly jsme
též Červenou věž, která je postavena ve viktoriánském
stylu. Je 15 m vysoká, má 50 schodů, ale t.č. byla uzavřena.
Schodiště do společenských sálů

Červená věž vykukuje
Červená věž

Pod věží

Před polednem jsme se vydaly
k pensionu Mánes, kde se prý dobře vaří, ale ještě předtím
jsme se zastavily na kávičce v sympatické Informační službě.
Pension Mánes byl velice zaplněn, ale obě jsme si opravdu
pochutnaly. Sluníčko zalezlo za mraky a vlaštovky lítaly velmi
nízko. Vypadalo to, že za chvilku začne pršet.

Komentáře

  1. Haničko,jsem ráda,že jsi nás provedla(pro mně)neznámým místem.Mám taky moc ráda tyto dámské jízdy(ale provádíme je s dcerou).
    Přeji nádherný den :)

    OdpovědětVymazat
  2. Haničko už od tebe vím, jak se ti tam líbilo i počasí přálo, tak jen tak dál. Radosti není nikdy dost.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .