VELKÝ PÁTEK 1997
TO DÍTĚ
To dítě s mašlí ve vlasech
je můj obrázek dávný
kde oči do široka ptají se
však na rtech úsměv žádný
Tak po letech zastavil se čas
na okamžik jímavý a malý
a dnes už nikdo neprozradí
co pohled těch očí tají
Co běželo mi tehdy hlavou nepovím
čas mi to vzal
jen zůstal v srdci pocit drahý
když mě táta na ramena bral
Ty staré fotky prohlížím
jsou omšelé a sešlé víc a víc
však cítím z nich vůni maminky
když chodila mi vstříc…
(Ze sbírky Ludmily Náhlíkové: Volně vzlétám. Uničov 2015, s. 19)
Vzpomínka na maminku, která odešla
na mráček na Velký pátek roku 1997.
Hani, tahle báseń jde velmi hluboko.
OdpovědětVymazatMoc hezká, a jde opravdu do hloubky lidských citů.
OdpovědětVymazatSkoro jsi mne tímto rozplakala. Maminka mi odešla moc mladá- bylo jí 28 let a když si představím, jak jí muselo být, když tady nechávala dvě děti je mi jí stále líto. Ta báseň je hodně silná a ty jsi na fotografii s maminkou tak miloučká a na ni podobná.
OdpovědětVymazatTak přece jsi to ty s maminkou! Básničku jsi vybrala pěknou, srdečnou, která hodně vypovídá. Každý máme den, kdy nás maminka opustila - ty ten dnešní. Je mi to líto
OdpovědětVymazatJe to pěkná vzpomínka na maminku. Mám to podobné, letos na Velikonoce také bude výročí úmrtí mé maminky. Jsou to chvíle, na které se nezapomíná.
OdpovědětVymazatHani, krásnou báseň jsi pro maminku vybrala. V srdíčku ji máš navždy.
OdpovědětVymazatHani, přeji ti hezké vzpomínání na maminku.
OdpovědětVymazatFotka tebe s maminkou, je moc milé a ty verše ji krásně doplňují.
OdpovědětVymazatHezky jsi na svou maminku zavzpomínala.
Paní Haničko, moc krásná vzpomínka na maminku. Krásná fotka.
OdpovědětVymazat