OBLÁZKY NEBO OBRÁZKY 3


Když jsem viděla kameny, kamínky i oblázky poskládané
do věžiček u jezu, začala jsem uvažovat,
jak pojmenovat článeček o zážitcích a setkáních v Písku.

Nedělní ráno a 8. červen k tomu.
V kalendáři je uveden Medard.
Tropické vedro a obloha jako vymetená. Co je v Písku
zajímavé ?


Všechny prodejny potravin, večerky a nehtová studia
ve středu města, provozují vietnamští majitelé.
A tak jsem v onen sváteční den šla do večerky pro rohlíky,
jogurt a sýr. Pak jsem si sedla v aleji kaštanů před školou
na lavičku a posvačila jsem. Odtud jsem šla do sadů
Františka Palackého vyfotit si Neptuna.


Za mých mladých let tam byl bílý čáp
stojící na jedné noze, který měl červený zobák, z něhož
prýštila voda a v jezírku kolem plavaly barevné rybky.
Proto si na šedivého Neptuna, který stojí opodál, nemohu
zvyknout. Protože jsem měla tvrdé kůrky v tašce,
odebrala jsem se na náplavku u starého mostu, abych
nakrmila divoké kačeny i ryby, které se doslova praly
o každé sousto.



Hned vedle bylo Cipískoviště, kde
stálo šest pískovcových soch - letos na téma:
" Písek za císaře pána (1848-1918)"



Autory soch byli Jiří Kašpar a Josef Faltus.
Kromě sochy Františka Josefa I., který navštívil Písek
dvakrát a to vždy v září roku 1888 a 1905, zde byl ještě
Rakouský orel, Ostrostřelci, Velocipedisté, starosta Šobr
a hostinský Petr Reiner (1819-1884), který v roce
1844 založil restauraci, která je dodnes nejvyhledávanějším
místem.


Císař František Josef I.
Rakouský orel

Ostrostřelci

Velocipedisté


písecký starosta T. Šobr


hostinský Petr Reiner, mj. tchán Adolfa Heyduka

Pak jsem se vrátila přes chladivou zeleň až k poštovnímu
úřadu. Poblíž v Park Café jsem v deset dopoledne měla schůzku
se spolužákem, který pravidelně fotí na všech srazech.
Kromě toho pracoval u stejného podniku jako můj brácha
a vždy si máme, co povídat. Nejinak tomu bylo i tentokrát.
Velmi mne překvapil, když přinesl nádhernou kytici
pivoněk, která ve mne okamžitě evokovala vzpomínku
na Boží tělo a průvod malých holčiček v růžových
šatičkách, rozhazující lístky pivoňkových květů kolem sebe.

darované pivoňky od Toníka ve váze

Dvě hodinky utekly ohromně rychle. Ještě mne dovezl
v největším parnu na faru, kde jsem poobědvala
dva jogurty a natáhla jsem se na chvilku do vodorovné
polohy, abych si srovnala zádíčka. Asi jsem usnula
a probudila jsem se ve 14:57. Okamžitě jsem se
oblékla a utíkala do Nehtového studia přes ulici, kde
jsem byla objednána. Pozorovat práci vietnamských
odborníků, byl doslova koncert rukou. Pak jsem šla na
schůzku se spolužačkou, sešly jsme se u lva.


U lva - pomník padlých vojínů v Itálii

Stále bylo vedro a tak jsme hledaly stín a usadily jsme
se U Kloudů venku před penzionem. Dala jsem si nealko pivo
a závěrem pak kuřecí plátek s broskví a sýrem.


Původně jsem chtěla večer jít na koncert Píseckého
filharmonického orchestru do Svaté Trojice, ale to horko
mne tak zmohlo, že jsem se vrátila na faru a co nejdříve
zalehla.






Komentáře

  1. Hani, máš opravdu nádherné fotky. Pěkně jsi prožila Medard a pivečko v těch vedrech určitě bodlo. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Čas na takových výjezdech "za hranice všechních dnů" hrozně rychle utíká. Zaujaly mě pískové sochy (písek v Písku) ;-) Máš zážitků na dost dalších reportáží

    OdpovědětVymazat
  3. Vloni jsme se byli v Písku na Cipískoviště podívat a měli jsme štěstí, protože týden na to přišla velká voda a na náplavce po krásných sochách, nezůstalo nic.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc ráda jsem se podívala na zajímavé fotky a přečetla si o Tvých zážitcích. Díky :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Pískové sochy jsou úžasné. :-) Těžké vybrat jednu nejhezčí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .