NIKOLASOVA PROCHÁZKA

Po poledni jsem se konečně odhodlala dojít
do lékárny a do obchodu. Po ránu to nešlo,
byl mráz a na krok nebylo kvůli mlze vidět.
Už je to pokrok, protože dříve jsem nevylezla
na krok z domu a veškerý zimní čas jsem byla
doma. Jenže zvyk je asi železná košile, protože
mne ty kroky venku chybí. Moc jich nebylo, jen
2000 kroků celkem, ale hned jsem načerpala energii.

Stav 6.12.2012 ve 12:20

Komentáře

  1. Krůček po krůčku. Je dobře, že nám  dělají radost i maličkosti,které jsou  pro mnohé běžné všední věci.

    OdpovědětVymazat
  2. To mám radost s Tebou, Hani. My chodíme denně ráno a já se také cítím líp. Vidíš, tak jak Ty jsem si to ještě neřekla. Něco na tom bude!

    OdpovědětVymazat
  3. I já jsem ráda, když vyjdu z domu, Jenda odmítá chodit na procházky a uráčí se ven jen minimálně.

    OdpovědětVymazat
  4. Je to pravda, taky se mi kolikrát nechce ven. Ale když se mnou šijí všichni čerti, jdu ven za každého počasí a po procházce je mi VŽDY lépe. A to i když se mi původně nechtělo.:-)

    OdpovědětVymazat
  5. No na lyže to tam u vás není, ale klouzačka určitě. My už máme ke 20 cm a dnes bylo devět pod nulou.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .