ÚTERNÍ DĚS

Ano,dneska bylo poslední rozloučení s přítelem Slávkem,
kdy doslova krematorium praskalo ve švech, co lidí přišlo
zejména z okruhu Literárního klubu. Zazněly dvě skladby,
pak jakési verše a rakev zajela do černé tmy. Vůbec jsem se
z toho nemohla vzpamatovat. S manželem jsme byli odvezeni
sousedy autem domů, což jsem uvítala, protože jsem nebyla
schopná jít někam na kafe a rozjímat o tom jaké by to bylo, kdyby…
Krásné sluníčko vyprovázelo Slávka na cestě poslední. Nikdo
neřekl půl slova o jedinečném člověku, který uměl dělat nádherné
fotky a nikdy nezarmoutil, protože, co slíbil, vždycky splnil.
Účast mnoha známých olomouckých osobnosti to jen dokazovala
a ti, co nepřišli psali emaily, jaký byl výborný člověk a jak
zanechal nesmazatelnou stopu.



Po příchodu domů, kdy čas oběda už pokročil, měl můj muž
tak hrozný hlad, že začal do sebe ládovat všechno, co viděl na stole.
Taky oběd, kdy jsem připravila rýži s dušeným kuřecím masem.
Najednou mu zaskočilo asi do koláčové dírky, či kam a začal
se dusit a silně škytat. Chtěla jsem jej odvézt taxíkem do
nemocnice, ale pořád se pokoušel nějak svůj stav vylepšit, aby
tam nemusel, protože měl ještě v živé paměti ošetřování
nemocných s následkem zbytečné smrti a tak se bál. Během
dvou hodin se to trochu uklidnilo. Otevřela jsem televizi na
"Jedničce živě", kde právě sdělovali smutnou zprávu, že
zemřel Josef Škvorecký, spisovatel, který žil v kanadském
Torontu a s kterým jsem byla v internetovém kontaktu přes
dvacet let. Už těch úmrtí přátel a význačných lidí je za poslední
šestinedělí příliš. Už to vypadá jako bych blog měla přejmenovat
na Nekrologium.



Komentáře

  1. Sledujeme se smutkem, jak odcházejí lidé našeho věku i mladší. Dnes přišel muž se zprávou, že v sobotu má pohřeb jedna moje bývalá spolužačka, shodou okolností měla za manžela spolupracovníka mého manžela, takže jsme se dobře znali. Po dlouhé nemoci. Její muž zemřel před pár lety, nebyla dlouho sama. Nejhorší je to v menším městě či obci, kde se dost lidí zná a my tu žijeme už hrozně dlouho. O panu Škvoreckém jsem se zmínila v Kavárně v článku, kam jsem dala pár jeho pravdivých citátů.

    OdpovědětVymazat
  2. Štěstí, že se tvému manželovi nic nestalo, zažila jsem ,,zaskočení" rýže, kdy jsem se začala dusit, byl to opravdu děs. Jsem teď hrozně opatrná, hlavně na rýži se šťávou.

    OdpovědětVymazat
  3. Každý máme kolem sebe lidi, kterých želíme. Ty máš hodně široký okruh svých známých a tak z mnoha známých je větší pravděpodobnost...

    OdpovědětVymazat
  4. Je to tak, jak řekla Kitty, ale taky musíme zvážit, že stárneme všichni. Jen se, prosím s manželem opatrujte, to zaskočení taky mohlo dopadnout úplně jinak. Je to kruté, ale smrt k životu patří. Snad budeš mít chvíli klid.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .