NAPSÁNO V NEMOCI


Bolestí potupen ležím jak Lazar

marně však čekám povel "Vstaň a choď !"...

Co dní a sil mizí mi nazmar

Na šelfech snů tkví bezmocně má loď



Marně se ohlížím po oněch dnech

kdy časem jsem plýtval - syn marnotratný...

Sám sebe kárám: Těch vzpomínek nech !

Stesk po minulém není ti nic platný



...Budu-li ještě pár let moci

u stolu v práci dopřádat své vize

nastavím dny a třeba dlouhé noci

bych dopsal resumé v své Bílé knize

(Ladislav Rusek)

Komentáře

  1. Otavinko, je to smutná básnička, ale opravdová aproto krásná! Asi se v ní každý najde.

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Otavínko, to je něco pro nás! Obě!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .