EVA GRAHAM ROMANOVÁ
Eva Graham Romanová
* 27. 1. 1946 v Olomouci
* 27. 1. 1946 v Olomouci
Pavel Roman
* 25. 1 1943 v Olomouci +
31.1. 1972 v USA
čtyřnásobní mistři světa v tancích na ledě
Cena města Olomouce v oblasti sportu
in memoriam
První kroky na ledě a také své začátky prožívali na zimním stadionu v Olomouci. Jejich prvním a cílevědomým trenérem byl otec. Když byl v roce 1952 služebně přeložen do Prahy, stěhovala se celá rodina s ním. V Praze pokračovala jejich sportovní příprava v kategorii jednotlivců, pak v kategorii sportovních dvojic a posléze v tancích na ledě. V této disciplíně dosáhli největších úspěchů. Stali se sedmkrát mistry republiky (1959-1965), mistry Evropy v roce 1964/1965, a čtyřikrát mistry světa v letech 1962-1965).
Při vrcholovém sportu oba úspěšně odmaturovali - Eva na Umělecko průmyslové a Pavel na Střední průmyslové škole v Praze. Po ukončení závodní činnosti se stali předními sólisty americké lední revue Holiday On Ice. Pavel tragicky zahynul při autonehodě v roce 1972 v USA.
Při vrcholovém sportu oba úspěšně odmaturovali - Eva na Umělecko průmyslové a Pavel na Střední průmyslové škole v Praze. Po ukončení závodní činnosti se stali předními sólisty americké lední revue Holiday On Ice. Pavel tragicky zahynul při autonehodě v roce 1972 v USA.
Eva je provdána za Jacka Grahama, někdejšího krasobruslaře a v současnosti žije daleko od jásajícího davu, v malé vesničce Lipnice u Rokycan v České republice. Občas navštíví Velkou Británii nebo USA.
V roce 2002 dostala spolu s bratrem Cenu města Olomouce.
Haničko, tentokrát mi možná budeš závidět, protože v tom, roce 2002, jsem náhodou byla přítomna při udílení těchto cen tady v Olomouci a při recepci jsem si dodala odvahy a zašla si k ní pro podpis. Na stránku s fotografií, kde je i se svým bratrem mi napsala: "Vše nejlepší přeje Eva Romanová - Graham."
OdpovědětVymazatByla velice příjemná a dokonce se i rozhovořila o krasobruslení.
[1]: Byla jsem taky u toho. CMO jsem se účastnila v letech 1998-2002 jako členka komise. Taky jsem s ní mluvila a byla velice vstřícná.
OdpovědětVymazatTaky se na ně dobře pamatuji. Byli výborní a krásní mladí lidé. Moc jsme jim fandili.
OdpovědětVymazatNa uvedených stránkách mapujiVZPOMÍNKY NA SLAVNOU ÉRU KRASOBRUSLENÍEvě a Pavlovi věnuji samostatnou kapitoluKromě obdivu mám k sourozencům navíc zvláštní vztah. Mého zesnulého manžela
OdpovědětVymazatsi často zaměňovali s Pavlem, protože byl jako jeho dvojník.
Potěší mne, když přispějete svými vzpomínkami nebo i fotografiemi k slavné éře krasobruslení.
Tuto stránku jsem objevila, že hledám fotografie z jejich dětství i dalších úspěšných adeptů.
Předem děkuji a srdečně zdravím
Gabriela
Dobrý den paní Romanová, velice mě potěšilo když jsem se dověděla že žijete u nás, velice si Vás vážím, vzpomínám na Vaše úspěchy v krasobruslení s Vaším bratrem Pavlem, k Vašim narozeninám Vám přeji Vše nejlepší, hlavně zdraví, přála bych si Váš autogram do mé sbírky. Jana Plchová od brna
OdpovědětVymazat[5]: Dobrý večer paní Plchová, kontakt na paní Evu Grahamovou nemám a nevím, zda se k ní tento článek dostane.
OdpovědětVymazatVážená paní Romanová-Graham.
OdpovědětVymazatPo nenápadném setkání z konce letošního února 2016 v nádherných horách si dovolujeme Vás pozdravit. Tehdy jsme netušili o koho šlo, ale mohli jsme vám nadšeně předat obdiv a vyjádřit radost, že jsme z měli nezapomenutelný zážitek vidět Vašeho manžela, jak rozdával svým kouzelným ladným a plavným tradičním a málem zapomenutým lyžařským stylem bolestivě precisně krásu kolem sebe... vrcholkům, svahům, lidem, všem a všemu zdarma, jen tak pro radost. V jeho pohybu byla hudba. Nadšeně jsme mu z lanovky tleskali a hlasitě děkovali pokřikem. To jsme netušili, o koho šlo, jen jsme vás oba na tom setkání v hotelu asi dobře pobavili naším správným odhadem o vaší pravděpodobné silné sportovní minulosti, která se nezapřela, že jste "něco prostě museli před tím lyžováním dělat". Skromně jste přitakali, že to byl zájem o bruslení. Vy jste na setkání nechtěla moc o vaší minulosti mluvit, tak jsme se nevyptávali - ani jsme vás později nerušili, když jste velmi smutná seděla pod svahem a čekala trpělivě na manžela. Jean se zotavoval po zranění, a tak jsme sami nebyli moc hovorní...
Nicméně tu zábavu z naší naivity vám upřímně přejeme. Na vás oba jsme často mysleli, proč bylo to nenápadné krátké setkání přesto tak silné. Každou vaši větu jsem si zapamatovala a často v mysli opakovala. Až rozhovor v jednom deníku vše dovysvětlil a nám po měsících vše konečně došlo, promiňte, že se zpožděním.
Asi jsme se tehdy na horách prostě měli konečně setkat...Jen bolí nesmírně, že to bylo pouhých pár měsíců před tím, než jste manžela v květnu ztratila. Prosím přijměte naši upřímnou soustrast. Jméno Jackie Graham nám teď dosytosti připomíná hlavně ten hudební šustivý precisní ladný pohyb na lyžích v zářivém sněhu.
Moc se omlouváme za veškerá nedorozumění a ta ostatní nepovedená setkání, promiňte prosím... Děkujeme Vám nesmírně, hlavně za to vše krásné, i když těžce vydřené na bruslích, co jste lehce rozdávali s krásným úsměvem. Přejeme jen to dobré.